Zeman vytvořil protiuprchlické téma, média ho přijala a strany se přizpůsobily, tvrdí expert

Je úkolem politických stran a jejich lídrů, že jsou občas proti tomu, co se zdá jako většinové veřejné mínění, říká Lukáš Sedláček - Foto: Jana Přinosilová

Je úkolem politických stran a jejich lídrů, že jsou občas proti tomu, co se zdá jako většinové veřejné mínění, říká Lukáš SedláčekFoto: Jana Přinosilová

Evropská komise pohrozila zemím, které odmítají přijímat uprchlíky na základě dohody z roku 2015. Pokud do září nezmění svůj přístup, mohou čelit sankcím. Primárně se to týká Polska a Maďarska, zmíněna byla i Česká republika. Ministr vnitra ale zopakoval, že tuzemská pozice k přerozdělovacímu mechanismu se nemění.

„Česko by mělo přijmout migranty, ale na základě dobrovolnosti, což je stálá pozice České republiky,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Miroslav Poche (ČSSD). 

Podle něj povinný mechanismus rozdělování nefunguje. „Ti lidé stejně nezůstávají v zemích, kam jsou přemístěni.“ 

Politik je přesvědčen, že v tomto tématu vždy narazíme na zásadní problém. „Politická reprezentace jakéhokoli státu musí před své občany i Evropskou komisi předstoupit s tím, co je schopna splnit. Pokud je veřejné mínění tak ostře proti, tak jakákoli solidarita bude narážet na odpor v členských státech a také na zmenšování reputace Evropské unie.“ 

„Pokud 90 % českých občanů odmítá povinné kvóty díky debatě, která byla před dvěma roky nastolena a stále trvá, tak i když ten problém tady reálně není a je to do značné míry hysterie, kterou je Česká republika vláčena, potom vám nic jiného nezbývá, než svůj názor pozměnit nebo utlumit.“
Miroslav Poche

„Každá vláda si musí zvážit, kde je rovnováha toho, co jsme schopni Unii nabídnout, a co si od ní bereme zpátky.“ 

Europoslanec soudí, že pozice České republiky v EU je dána i veřejným míněním. „To utváří hlavně soukromá média nebo také prezident republiky, který v době vzniku problému vystupoval zcela jednoznačně, takže zbývající politické scéně nezbývá, než se tomu přizpůsobit.“ 

„Pokud se veřejné mínění zcela jednoznačně a většinově přikloní k nějakému názoru, tak je velice obtížné být opoziční... Jde o to, co jste schopen obhájit před voliči v danou chvíli nebo v příštích volbách,“ připomenul realitu politického uvažování Poche. 

Výkonný ředitel European Leadership & Academic Institute Lukáš Sedláček tvrdí, že bychom měli mít ambice přijmout dokonce více uprchlíků, než bychom podle kvót museli. 

„To, co nastalo v Česku, je dílo hlavně pana prezidenta. Ten ztratil svou stranu, a tak vytvořil protiuprchlické a protiislámské téma. Byl jeden z prvních, vytvořil protináladu a tím i obrovský vliv, protože to média akcentovala. Takže politické strany v obavě ze ztráty voličských hlasů se téměř všechny přizpůsobily.“
Lukáš Sedláček

„Jde o to, aby to bylo spravedlivé, tedy aby třeba Německo nemuselo vzít všechny uprchlíky, zatímco Česká republika a další budou úplně z obliga.“ 

Sedláček obrazně popsal vztah Evropské unie, České republiky a uprchlických kvót. „Byli jsme na pevnině, ale vzala nás evropská loď. Tam jsme čistými příjemci, takže ostatní na nás také trochu reptají.“ 

„Stali jsme se členy posádky, ale nejsme u vesla. Sedíme, popíjíme rum nebo pivo a necháváme ostatní vést Evropskou unii, zatímco spíše reptáme. A když je situace, že jsou lidé v moři a my jim můžeme pomoci, tak to odmítáme, a dokonce ještě chceme veslovat proti proudu.“ 

Když už jednou jsme členy Unie, tak v dobrém i zlém. „A kvótový počet 1500 uprchlíků nás nijak neohrozí. Nebude možné, že bychom je nedokázali absorbovat. Evropská myšlenka je založena na tom, že si pomáhají státy vzájemně.“ 

„Podle mě je úkolem politických stran a jejich lídrů to, že jsou občas proti tomu, co se zdá jako většinové veřejné mínění,“ vzkázal politikům Lukáš Sedláček. 

Autor:  Veronika Sedláčková  (ves), Ondřej Čihák
Pořad: Pro a proti  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:35; repríza pondělí-pátek 19:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace