Zmražená embrya: lidské bytosti, nebo biologický materiál?
Asi 20 % párů řeší problém s oplodněním, možná až 5 % dětí přichází na svět oplodněním in vitro. Podle odhadů je v současnosti v Evropě minimálně milion zmražených nepotřebných embryí.
Jak s lidským embryem nakládat, jakou roli zde hraje etika a jaký morální status embryo vlastně má?
„Lidský život začíná v okamžiku, kdy je oplozeno vajíčko spermií,“ uvedla v pořadu Pro a proti místopředsedkyně Hnutí pro život Zdeňka Rybová.
Podle ní je jen v České republice zmražených asi 90 tisíc embryí. „Ta suma je obrovská, pokud se bavíme o celé Evropě, tak jde v podstatě o jednu generaci lidí, kteří jsou dnes v tekutém dusíku.“
Problém s oplodněnými zárodky vznikl proto, že věda dospěla k názoru, že asistovaná reprodukce je zcela v pořádku, tvrdí Rybová. „Rychlý rozvoj asistované reprodukce nám vyrobil opuštěná embrya, která nikdo nechce.“
Problém by měli řešit ti, kteří situaci dopustili, soudí. „Měli bychom začít úplně od začátku: zamezit tomu, aby embrya byla v takové míře vyráběna a nezůstávala osiřelá. Problém nelze řešit od konce, ale jen regulací při procesech asistované reprodukce,“ tvrdí místopředsedkyně Hnutí pro život.
Rybová: „Lidská důstojnost člověka by neměla být regulovaná kvantitou či úspěšností umělého oplození. Jsem přesvědčená, že reprodukční průmysl v České republice je špatný, špatně nastavený. To, že sem jezdí zahraniční klientela, je spíše ostuda než vymoženost… Morální status embrya je založen na tom, že jde opravdu o člověka. Tento názor sdílí i nejvyšší judikatura Evropského soudu nebo náš trestní zákoník.“
Gynekolog a porodník Alexandr Barták je přesvědčen, že začátek lidského života je otázkou dohody, závisí na kultuře a souvisejících praktických okolnostech.
„Dohodli jsme se v souladu s místní platnou legislativou, že lidský život začíná ve třetím měsíci, do té doby je možno udělat umělé přerušení těhotenství,“ dodal lékař.
Barták: „Pro mě je to materiál, shluk buněk. A já mám před sebou ten pár, který je nešťastný, touží mít dítě a já hledám způsoby, jak mu dítě zařídit…. Tady vzniká rozpor, že každý z nás jinak definuje, co je to člověk. Paní Rybová chápe čtyřbuněčné nebo osmibuněčné embryo jako člověka, já ne. Tady nikdy nemůžeme dojít ke konsensu.“
Ten nesouhlasí s tím, že nikdo neví, jak naložit se zmraženými embryi. „My, kteří děláme asistovanou reprodukci, bychom věděli. Pokud je nikdo nechce, tak je můžeme, i když to zní drsně, zlikvidovat anebo použít na vědecké účely, pokud s tím ovšem rodiče vyjádří souhlas.“
Zdaleka ne z každého zmraženého ženského vajíčka může být lidská bytost, připomněl gynekolog.
„Jen asi 30 % vajíček ženy, a to v tom lepším případě, je vůbec schopné dát vznik životaschopnému embryu. Ta zbylá se oplodní, vajíčka z nich vzniknou, ale zaniknou během pár dnů nebo týdnů, protože mají nějakou vrozenou vadu. S věkem ženy neúspěšnost stoupá, takže u 40leté ženy je to jen asi 6 % všech vajíček,“ vysvětlil Barták.
I proto je embryí připraveno více, popsal proceduru lékař. „Všechna vajíčka oplodníme, z nich vybereme ta nejlepší, a ta vsadíme do dělohy. Nějaká samozřejmě zbudou, a ta se zmrazí.“
Mnoho evropských států zavedlo regulaci, kdy se nesmí oplodnit více vajíček, než kolik bude vloženo do dělohy ženy.
„Díky tomu ale mají velmi nízkou úspěšnost. I proto ty ženy přijíždějí sem, a proto u nás rostou centra asistované reprodukce s většinovou zahraniční klientelou jako houby po dešti,“ potvrdil přední místo Česka v oboru asistované reprodukce Alexandr Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.