Má esperanto smysl, když je všude angličtina?

Esperanto je nejrozšířenějším mezinárodním umělým jazykem, kterým se dorozumějí 2 milióny lidí ze 120 zemí světa.

Slovní zásoba esperanta pochází především ze západoevropských jazyků, zatímco jeho skladba a tvarosloví poukazují na silný slovanský vliv.

Esperanto má také mnoho společného s izolujícími jazyky, jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná jazyky aglutinační, jako je japonština, svahilština nebo turečtina.

Jak esperantisté uvádějí, díky logické gramatice bez výjimek a zejména důmyslnému systému tvorby slov je možno si esperanto osvojit pětkrát až šestkrát rychleji než národní jazyky.

Má podle vás dnes ještě esperanto smysl, když za nejrozšířenější jazyk je obecně považována angličtina? Je čas esperanta už pryč, nebo teprve přijde? Jaké výhody má esperanto a proč se mu dosud nepodařilo stát se univerzálním jazykem, jak zamýšlel jeho zakladatel?

Hostem Petra Schwarze byl v pátek 19. prosince od 19:10 předseda Pražského esperantského klubu Tomáš Břicháček.