Nedostatek spánku může vést ke zhroucení organismu, varuje psychiatr

Usínání u zapnuté televize nebo monitoru počítače může narušit lidský spánek. Nedostatek této základní lidské potřeby ale může mít pro lidský organismus zhoubné důsledky.

Spánek je nutný pro regeneraci organismu i pro duševní zdraví. Jedinec proto bez něj dlouho nevydrží. Maximální únosná doba spánkové deprivace je pět až devět dní, delší umělé zadržení spánku vede dříve nebo později k biologické smrti organismu. Světový rekord v nespaní drží sedmnáctiletý americký student Randy Gardner, který při experimentu v roce 1965 vydržel beze spánku 11 dnů. Doktoři ale experiment raději předčasně ukončili.

Dvěma důležitými fázemi spánku jsou hluboký spánek, který přichází v první polovině noci, a druhou je REM fáze s rychlými očními pohyby, v níž dochází ke snění.

„Přirozená potřeba, kterou člověk má, je snění. Když REM fáze, která je důležitá pro zpracování informace, neproběhne, má tendenci se dostávat do bdělého stavu,“ popisuje vznik halucinací doc. Petr Bob z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První známky nevyspání ale začne člověk pozorovat daleko dříve. Hned druhou noc beze spánku je jedinec ve stavu extrémně snížené bdělosti. Sny se mu začnou proplétat s realitou. „Ztrácí kontrolu nad tím, kdy krátkodobě padá do REM spánku,“ vysvětluje Bob. Nedostatek spánku začne projevovat totální neschopností se na cokoliv soustředit.

Pokud je člověk vystavený i zvukové deprivaci, organismus není daleko od zhroucení: „Lidé pak slyší zvonky, hlasy. To je jednoduchá metoda, jak se dají vytvořit senzorické vjemy, které vjemy nejsou," uzavírá Bob.

Spánkovou deprivaci dokonce zařadil americký kongres mezi nejrozšířenější metody mučení po boku nechvalně známého waterboardingu. Je proto s podivem, že si ji často svým životním stylem navozujeme sami, aniž bychom si uvědomovali, jaké může mít pro náš organismus následky.