Spíte nezvykle dlouho? Možná jste vážně nemocní

Přišel na to profesor Franco Cappuccio z univerzity ve Warwicku, jehož zprávu zveřejnila stanice BBC.

Profesor analyzoval 16 dlouhodobých studií, které zkoumaly spánek více než milionu lidí. Zjistil, že průměrný člověk spí 6 až 8 hodin denně.

Lidí, kteří spali méně než 6 hodin, zemřelo během dlouhodobého sledování o 12 % více než osob s průměrným spánkem. A lidí, kteří spali více než 8 hodin denně, zemřelo dokonce o 30 % víc než těch, kteří spali průměrně.

Cappuccio to vysvětluje tak, že se jednalo buď o lidi s depresemi, nebo s poruchou spánku, takže brali léky na spaní, a to se podepsalo na délce jejich života. Nebo mohlo jít o lidi s nějakou skrytou chorobou.

Lékař ale nevysvětlil, jestli ve svém výzkumu má na mysli osoby, které příliš dlouho spí v noci nebo spí i během dne.

Nebezpečná je zejména nadměrná spavost přes den, tvrdí profesor Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:

„Pro trvalý život je spavost horší choroba než nespavost. Pacienti jsou v riziku, že dojdou nižšího vzdělání, mají nižší příjem, vyšší riziko nezaměstnanosti, kratší volný čas, více komplikací v osobním životě, mají vyšší riziko úrazů a nehod a choroby, které to vyvolávají, mají ještě svoje specifika.“

Riziková apnoe

Nadměrná spavost tedy může znamenat přítomnost nějaké vážné choroby. Paradoxně se může jednat o nespavost nebo některé specifické poruchy spánku, které se podepíší na jeho kvalitě.

Pacient může mít také některou z tzv. centrálních poruch hypersomnolence, mezi které patří například narkolepsie. Při ní mozek nedokáže regulovat cyklus spánku a bdění. Nemocní jsou náhle během dne natolik unavení, že usnou.

Zvláště riziková je tzv. obstrukční spánkovou apnoe. Je to porucha dýchání ve spánku, kdy pacient najednou přestane dýchat a po chvíli přichází zalapání po dechu a náhlé probuzení.

Spánková apnoe je podle Karla Šonky zvláště nebezpečná kvůli probouzecí fázi.

„Zvětší se aktivita svalů člověka, zvětší se jeho srdeční frekvence, protože to je probouzecí reakce. To okamžitě pomine, protože po dvou deších se vše normalizuje a člověk pokračuje dál ve spánku. Ale to, že se na konci vždy zvedne krevní tlak vede k tomu, že se zvedá tlak i v denní době, a tím má ten člověk větší pravděpodobnost, že bude mít hypertenzi,“ dodává profesor.

Ideální doba spánku? Mezi 6 a 10 hodinami

Jak dlouho by měl člověk ideálně spát? Profesor Cappuccio bere jako nadměrnou spavost více než 8 hodin. Zato profesor Gregg Jacobs z univerzity v Massachusetts tvrdí, že optimálních je hodin 7.

Karel Šonka říká, že normální rozmezí spánku je mezi 6 a 10 hodinami. Zároveň varuje:

„Současná společnost je ohrožena zkracováním spánku, ale i jeho posunováním v rámci 24 hodin a tendencí být v noci bdělý a spát dlouho do oběda. Spánkové hygieně bychom měli věnovat stejnou pozornost jako jiným aspektům zdravé životosprávy.“