Hýl, strnad nebo rorýs – aplikace v mobilu rozezná hlasy ptáků. Pracuje na ní britský tým

30. říjen 2014

Ve Velké Británii vzniká aplikace pro mobilní telefony s názvem Warblr, která podle zpěvu ptáků určuje jejich druh. Pokud se vývoj tohoto programu podaří dokončit, bude to pro amatérské i profesionální ornitology velmi užitečný nástroj.

Zástupci vývojářského týmu Florence Wilkinson a Dan Stowel říkají, že jde pouze o prototyp. V současnosti je prý aplikace schopna rozlišit 88 druhů ptáků.

Wilkinson a Stowel uznávají, že zatím aplikace zdaleka nefunguje stoprocentně.

Projekt umístili na Kikstarter a na jeho dokončení potřebují 50 tisíc liber. Zatím se podařilo vybrat přes 1000 liber. Do konce projektu zbývá 32 dnů.

Ptačí zpěv není hudba

Software na rozpoznávání hudebních skladeb existuje už dlouho. Aplikace Shazam rozezná na základě několikavteřinové nahrávky, kdo hraje a název skladby. Telefon stačí dát blízko reproduktoru.

Jenže v případě ptačího zpěvu je situace složitější. Stejný druh zpívá trochu odlišně v různou denní dobu, zpěv se mění v závislosti na věku ptáka a je ovlivněn i tím, jestli ptáci jsou v době páření.

„Ptáci většinou zpívají v akusticky velice nepříznivém prostředí, v různých hlucích, šumech, zpěvu dalších ptáků, takže pro jakýkoliv algoritmus je velice složité odlišit zrovna ten konkrétní zpěv, který nás zajímá,“ vysvětluje ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.

Jak dodává, hlasy ptáků lze pořídit i mobilním telefonem:

„Velmi záleží na tom, jaký mobilní telefon použijeme. Jsou mobilní telefony, které pořizují velmi kvalitní nahrávky a jsou mobilní telefony, které jsou prakticky naprosto nepoužitelné, které zpěv zcela zkreslí. V našem projektu Strnadi.cz lze najít seznam doporučených přístrojů, které nahrávají výborně a jdou použít i pro nahrávky ptačích hlasů.“

Lidé poznají druhy ptáků, vědci získají podrobná data

Aplikace by mohla posloužit k podstatně lepší tvorbě map výskytu ptáků. Autoři chtějí zahrnout do odesílaných dat i souřadnice GPS.

„Kdokoliv by si mohl přímo v terénu nahrát zpěv, který zrovna slyší, a určit si v reálném čase, jakého ptáka má před sebou. Druhá možnost by byla využitelná ve vědecké oblasti, kdy by se zvukové nahrávky, třeba i několikadenní, automaticky pořízené nějakým zařízením, daly analyzovat. Najednou bychom získali velké množství údajů o ptácích žijících v určité oblasti při vynaložení velmi malého úsilí,“ uzavírá Zdeněk Vemouzek.

autoři: mvo , mrk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.