Jak poznáte kvalitní chleba? Jeho kůrka musí po zaťukání „zazvonit“
Dnes je Světový den chleba. Ročně se ho v pekárnách u nás upeče 300 tisíc tun a denně se prodá milion bochníků. Jeden Čech, Moravan nebo Slezan sní za rok asi 40 kilo chleba.
Chléb je u nás osmý nejlevnější v Evropské unii. Zatímco v Německu a Rakousku je chléb o polovinu dražší než litr benzínu, v ČR je tomu přesně naopak.
„Kvalita našeho chleba je pořád vysoká, srovnatelná s těmito zeměmi,“ tvrdí předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.
Podle něj roste skupina lidí, která oceňuje a vyhledává kvalitní chleba, i když jsou zákazníci konzervativní:
„Převažuje klasická Šumava nebo chléb konzumní, což je chléb žitno-pšeničný a pšenično-žitný. V poslední době se hlavně ve větších městech a průmyslových aglomeracích prosazují i speciální druhy chleba, které přinášejí nějaké zdravotní benefity: vícezrnné, celozrnné chleby. Tato skupina speciálů už dneska tvoří zhruba třetinu nabídky. Je trend, že se prosazují lokální pekaři se svými specialitami.“
Chléb Šumava může jinak chutnat v Praze a na Šumavě. Každá pekárna totiž vyrábí chléb trochu jinak. „Na západě Čech lidé preferují spíše chléb s vyšším podílem žitné mouky, naopak na Moravě zase vícepšeničný chléb,“ konstatuje Dřízhal.
Upozorňuje, že neplatí pravidlo, že měkký chléb je kvalitní.
„Chléb by měl být správně propečený, mluvím o klasickém konzumním bochníku. Když si ho vezmete do ruky a poklepete na spodní kůrku, tak by měla podle pekařů „zazvonit“. Měkký chléb není dobrý znak pro kvalitu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.