Lobbista nerovná se zloděj a korupčník, připomíná odborník

Dokazuje to šetření organizace Transparency International, která zveřejnila zprávu o regulaci lobbingu v Evropě. Česká republika v průzkumu nedopadla vůbec špatně: průměr zkoumaných zemí je 31 % ideálního stavu, Česko dosáhlo 29 %.

„Nastavila se ideální varianta na příkladech dobré praxe, a splnit ji znamená 100 %,“ popsal v našem vysílání metodiku průzkumu programový ředitel Transparency International Radim Bureš.

Šetření posuzovalo tři kriteria: transparentnost procesu lobbování, integritu etických kodexů na stranách zúčastněných, a přístup k rozhodování, tedy do jaké míry může na procesech participovat veřejnost.

„Získat maximum bodů znamená, že země má skvělý zákon o přístupu k informacím, fungující etické kodexy, registr lobbistů a dohled na nimi, a podobně,“ dodal Bureš.

Česku sice chybí základní legislativa regulující lobbing, nemá ani registr lobbistů. „Máme doplňkové normy. Vysoce byl hodnocen zejména český zákon o svobodném přístupu k informacím, na slušné úrovni máme i přístup a účast veřejnosti na rozhodování,“ tvrdí ředitel.

„Především je důležité, aby bylo jasné, co se ten, kdo lobuje, snaží dosáhnout, jakými cestami, a koho se snaží ovlivnit,“ shrnul agendu lobbisty Radim Bureš.

Nekvapil: Jde o demokratické právo hájit své zájmy

Prezident Asociace public affairs agentur Václav Nekvapil vysvětlil, proč zní slovo lobbista lidem v Česku jako urážka. Podle něj je to pohodlností médií nebo i řady politiků.

„Ti si zjednodušují práci v tom, že pokud o někom nechtějí rovnou říct, že je zloděj nebo korupčník, tak o něm řeknou, že je lobbista, což samo o sobě trestné není.“

Nekvapil je přesvědčen, že veřejnost se málo zabývá tím, co skutečně lobbing je, a co není.

„Definicí lobbingu je hodně, ale dle mého je to hájení zájmů subjektů, jichž se týká nějaká činnost státem regulovaná,“ vysvětlil prezident Asociace.

Podle něj mají subjekty veřejné, zájmové nebo podnikatelské demokratické právo hájit své zájmy před regulací státu, a ty tlumočit těm, kteří o nich rozhodují.

„Máte odvětví, která jsou silně regulována, a kde stát rozhoduje o ceně a přístupu na trh jako zdravotnictví, doprava, energetika, nebo tabákový průmysl a mnoho dalších.“

Snaha o regulaci lobbingu na nadnárodní úrovni, například prostřednictvím Evropské unie, není na místě, soudí prezident.

„Nemyslím si, že by pravidla lobbingu měly být nařízeny členským státům EU shora. Každý stát má svou vlastní politickou kulturu,“ připomněl Václav Nekvapil.