Nejšťastnějším jazykem je prý španělština. Naopak čínština má nejméně šťastných slov, spočítali matematici

20. únor 2015

Pokud se chcete naučit cizí jazyk, máme pro vás možná tip. Některé řeči jsou údajně šťastnější než ty ostatní. A vůbec nejšťastnějším jazykem je prý španělština. Zjistili to matematici z Vermontské univerzity. Výsledky výzkumu uveřejnil prestižní americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Matematici analyzovali slovník, jaký používají lidé v profesním i osobním životě. Jako zdroj použili knihy, noviny, sociální sítě, internetové stránky, televizní a filmové titulky a texty písní.

Z Twitteru odborníci získali zhruba 100 miliard slov. Nakonec vybrali 10 000 těch nejpoužívanějších a 50 rodilých mluvčích je ohodnotilo na stupnici od jedné do deseti od nejméně šťastných po nejšťastnější.

Například slovo smích dostalo známku 8,5, jídlo 7,4 a terorista pouze 1,3. S pomocí internetového vyhledávače pak vědci zjistili, jak často jsou tato slovo používána online.

Nejčastější výskyt šťastných slov zaznamenali právě na španělských webech. Z toho tedy podle amerických matematiků vyplývá, že španělština je nejšťastnějším jazykem.

Nejnižší výskyt šťastných slov měly ze všech zkoumaných zdrojů čínské knihy. Předposlední skončily korejské filmové titulky a před nimi texty písní v angličtině.

Pro řeč je důležitý kontext

Téma výzkumu je sice relevantní, ale jeho metoda má několik problémů, tvrdí zástupce ředitele Fonetického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Volín:

„Respondenti měli určit, jak šťastné to dané slovo je, ale v reálném komunikačním chování při používání řeči jedno slovo má vždycky význam podle kontextu. To slovo samo o sobě žádný šťastný ani nešťastný náboj nemá.“

Kontextu může v mluvené řeči podle docenta Volína pomoci třeba i intonace hlasu:

„Pomáhá rozpoznat, jak já to dané slovo napojuji na kontext, ale vždycky tam kontext je. Kdežto v laboratoři, kde já se někoho ptám: ,Jak moc se ti zdá toto slovo šťastné?´, tam kontext není, a tím pádem je to celé umělé.“

Jak dodává, moderní přístupy k jazyku odmítají ignorovat kontext.

Neodráží ale výzkum spíše charakter těch národů než jazyk jako takový?

„Na tuto otázku je potřeba odpovědět ano. To je velmi dobře formulovaná výtka badatelům, protože kdybychom se ptali psychiatrů, nakolik jsou Španělé opravdu šťastní, tak zjistíme třeba úplně něco jiného. Ale to, jak se staví k určitým slovům nebo jak je hodnotí, tak tam zabodovali,“ odpovídá Jan Volín.

Docent Jan Volín si myslí, že bychom se španělštinu měli učit ne proto, že by byla údajně nejšťastnějším jazykem, ale proto, že je to krásná a ve světě rozšířená řeč.

autoři: mvo , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.