Pád komunismu očima jednoho z architektů polistopadové tržní ekonomiky ČR
Listopad 1989 přinesl změnu nejen politického režimu, ale také zásadní obrat v ekonomice. Po čtyřech desetiletích budování komunismu se Československo vydalo cestou k tržnímu hospodářství.
„Faktorů pádu režimu bylo mnoho, a lidé byli nespokojeni s ekonomickou situací," připomněl v Ranním Plusu jeden z ekonomů, který se na polistopadových změnách osobně podílel, dnešní prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý.
Rozdíl v životní a ekonomické úrovni mezi Východem a Západem byl určitě jedním z faktorů, který k pádu komunismu přispěl, dodal polistopadový ministr hospodářství.
Připravované ekonomické reformy tehdejší komunistické vlády mohly poměry zlepšit, ale ne zásadně. „Změna konkurenceschopnosti a nárůst životní úrovně posledních 20 let by nebyl možný bez současné politické reformy.“
Dlouhý považoval za ekonomickou prioritu po pádu centrálně plánované ekonomiky makroekonomickou stabilizaci země. „Věděli jsme, že součástí ekonomické transformace bude uvolnění cen, které díky tehdejší nedostatkovosti zboží může vést k prudkému nárůstu cen, k inflaci a destabilizaci.“
„To byla věc, které se nám mezi roky 1990 až 1993 povedla. Druhou věcí byla privatizace a strukturální změny. Všichni víme, že to byl složitější proces než původní liberalizace a následná stabilizace,“ shrnul polistopadové počátky tržního hospodářství v tehdejším Československu Vladimír Dlouhý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
