Pochybuji o účinnosti sankcí vůči Rusku, říká ekonom Lacina

Premiér Bohuslav Sobotka si na posledním summitu EU vyhradil právo s novými sankcemi nesouhlasit - Foto:  ČTK, Jakub Dospiva

Premiér Bohuslav Sobotka si na posledním summitu EU vyhradil právo s novými sankcemi nesouhlasitFoto:  ČTK, Jakub Dospiva

Česká vláda a premiér Bohuslav Sobotka uspěli ve snaze zmírnit sankce ČR proti Rusku. Evropská unie se rozhodla sankce zpřísnit kvůli podpoře ukrajinských separatistů ze strany Kremlu.

Bohuslav Sobotka o víkendu oznámil, že se jeho týmu podařilo vyjednat ústupky a české firmy by neměly na nových sankcích tolik tratit. Podle Ministra průmyslu Jana Mládka jde o celkové dodávky v hodnotě asi 7 miliard 700 milionů korun. Ty by byly v ohrožení, kdyby platil původní návrh sankcí. 

Otázka dopadu sankcí je citlivá věc. „EU musí naložit s fenoménem agresivního Ruska. Bylo by lepší, kdyby česká vláda bránila zájmy exportérů potichu a nekomentovala předem, co vyjedná. Lepší je mlčet a nesdělovat to veřejnosti,“ uvedl v našem vysílání komentátor Respektu Jan Macháček. 

Důležitější je zdůrazňovat společnou evropskou linii a v rámci vyjednávání hájit své zájmy. „Pak to vypadá, že špatný Brusel chce něco špatného a nám se podařilo vyvzdorovat něco na Bruselu. Nabourávat společný postoj dopředu a potom se vytahovat tím, že jsme něco vydobyli, to není adekvátní situaci.“ 

Podle ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně podobné sankce byly účinné vůči Sovětskému svazu, než padla železná opona. „Dnes mám pochybnosti o jejich účinnosti z důvodu možnosti reexportu a dalších nástrojů, které sankce dokáží obejít.“ 

Čtěte také: Petr Hartman: Česká specifika protiruských sankcí
Jiří Leschtina: Protiruské sankce a Visegrád naruby

Jan Macháček připouští, že kdyby nebyly žádné sankce zavedeny, mohla ruská armáda obsadit třeba polovinu Ukrajiny. „Nebo by byla už v Kyjevě, kdybychom se tvářili, že je nám to úplně jedno.“ 

Sankce namířené na finance jednotlivců a firem, které si tajné služby na Západě vytipovaly jako lidi blízké režimu Putina, by mohli přinést ovoce. V dnešním světě propojených informací a financí lze dosáhnout toho, že sankce budou zacíleny na lidi kolem Putina. 

„Bude pro ně bolestivé, když nebudou moct nadále spojovat ruský nacionalizmus s víkendy v Londýně a užívat si globalizované finance,“ zdůraznil komentátor. 

Lubor Lacina upozornil, že novodobé sankce můžou poškodit schopnost diskuse s danou zemí. Sankce uvalené na Srbsko v průběhu jugoslávské krize způsobily jeho nedůvěru vůči EU. „I dnes, 20 let od sankcí, Srbsko není ochotno diskutovat o formě spolupráce.“ 

Evropa má společnou bezpečnostní zahraniční politiku už 20 let. „Proto se nemůže tvářit, že je jí to jedno.“ Taková krize je obrovskou příležitostí, jak by EU měla ukázat její naplňování. 

Pořad: Ranní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně 06:00-10:00  |  Délka pořadu: 4 hodiny  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace