Přejezdy konvojů NATO Poláky netrápí, spíše naopak, popisuje polský politolog

23. březen 2015

Průjezd vojenského konvoje NATO přes Českou republiku rozdělil zemi na jeho odpůrce i příznivce. Oba tábory už také plánují aktivity, kterými svůj postoj budou veřejně demonstrovat.

V sousedním Polsku zůstala takzvaná dragounská jízda téměř bez povšimnutí veřejnosti i médií.

„Takové akce jsou v Polsku přijímané jako něco přirozeného z hlediska našich aliančních závazků,“ řekl v Ranním Plusu polský politolog Maciej Ruczaj.

Obvykle jsou spíše vítané, vzhledem k regionální bezpečnostní situaci, dodal.

Podle něj jde o otázku naprostého okraje politického spektra, ať už z levé nebo pravé strany.

„Většina společnosti to chápe jako normální, a je zvyklá na přítomnost cizích vojáků. V Polsku je jedno z největších cvičišť NATO,“ připomněl Ruczaj.

Vše souvisí s rozdílem ve vnímání priorit. „Polsko mnohem akutněji pociťuje současnou bezpečnostní krizi ve východní Evropě.“

„Je to podobné jako v otázce ruských sankcí, které polskou ekonomiku zasáhly mnohem více než tu českou, ale pokud srovnáte množství pozornosti veřejnosti i médií, tak v Česku byla mnohem větší než v Polsku,“ konstatoval politolog.

Za vším stojí odlišný postoj Poláků a Čechů k Severoatlantické alianci. „Dvě třetiny lidí v Polsku jsou pro stálou přítomnost amerických či jiných spojeneckých jednotek na území Polska, kterou vnímají jako určitou garanci.“

V polské společnosti je patrný i další trend. „Velmi výrazně sílí hlasy, že bychom měli sami zlepšovat stav naší armády, kolem 60 % lidí je pro obnovení všeobecné vojenské služby.“

„NATO ano, ale také je důraz na to, že pro vlastní bezpečnost musíme udělat něco sami,“ popsal mínění Poláků o obranyschopnosti vlastního státu politolog Maciej Ruczaj.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.