Původně vědci zkoumali melanin. A přišli na to, že lidé s modrýma očima lépe odolávají alkoholu
Přímá souvislost mezi barvou očí a rezistencí vůči alkoholu existuje. Touto problematikou se zabývali vědci z Georgijské státní univerzity v Atlantě a dospěli k překvapivým závěrům.
Američtí výzkumníci údajně zjistili, že lidé s modrýma očima mají větší šanci úspěšně odolávat alkoholu než ostatní. Vědci zpracovali výsledky od 12 tisíc mužů a žen.
Původním předmětem jejich zkoumání nebyl vztah mezi barvou očí a sklonem k alkoholismu, ale melanin, látka ovlivňující pigmentaci pokožky, duhovky a vlasů, která ale hraje důležitou roli i v dalších orgánech.
Zjištění, že jednotlivci se světlýma očima mohou vypít bez následků více alkoholu než tmavoocí, bylo spíš jedním z vedlejších výsledků výzkumu.
Melanin je důležitý pro náš nervový systém
Vědci potvrdili například tezi, že melanin nemá vliv pouze na pigmentaci, ale hraje významnou roli v nervovém systému. Takzvaný neuromelanin může ovlivnit degeneraci nervových buněk.
Pro náš organismus je velmi důležitý transport železa, které figuruje v mnoha biologických procesech. Díky železu má hemoglobin schopnost přepravovat kyslík.
Ten je zase zásadní pro všechny buňky, včetně mozkových a nervových, protože bez kyslíku (a tudíž bez železa) začnou degenerovat nebo zcela odumírat.
Jenže železo může v našem organismu napáchat také značné škody. V mozkových buňkách může vznikat a hromadit se i tzv. volné železo, které je toxické pro svou schopnost vytvářet volné radikály.
Tím se může paradoxně opět vyvolat proces neurodegenerace.
Neuromelanin jako ochránce
Železo se v centrálním nervovém systému hromadí mimo jiné právě v neuromelaninu. A ten chrání před působením „zlého“ volného železa.
Brání formování volných radikálů a následné indukci oxidativního stresu, který vede k postupnému odumírání buněk a podobným onemocněním, jako je třeba Parkinsonova choroba.
Když to ještě zjednodušíme, dojdeme i k tomu, že osoby s tmavýma očima snášejí alkohol hůře než osoby světlooké.
Je to logické – díky vyššímu podílu melaninu u nich rychleji probíhá přenášení všech látek, včetně alkoholu, k mozkovým buňkám. Ty na to pak zareagují změnou stavu, tedy opilostí, a spuštěním degenerativních buněčných procesů.
Alkohol v nadměrné míře nevratně likviduje mozkové buňky. Vědecké výzkumu prokázaly, že alkohol podávaný v pravidelných a velmi malých dávkách má na lidský organismus naopak blahodárný vliv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
