Ředitelka středoevropské kanceláře UNHCR: Uprchlík je člověk. Nemusíme se bát neznámého

Jaké jsou vaše dojmy z Bělé Jezové?

Vrátila jsem se pocitem smutku, protože jsem tam viděla stovky převážně mladých mužů za mřížemi. Ti lidé nejsou zločinci, jen utekli ze své země. Mnozí z nich utíkají z válečných konfliktů, sem přišli s nějakými nadějemi, ale teď jsou zadrženi, protože nesplňují kritéria, aby mohli jít dál nebo tu zůstat. Poměry v Bělé jsou…řekla bych lepší než na mnohých místech v Evropě, ale ne tak dobré, jak by mohly být.

Je to tam přeplněné: kapacita je něco přes 200 lidí, teď se jich tam tísní skoro 400, situace je napjatá a chybí prostory, kde si mohou odpočinout nebo něco vyrábět. Personál nestačí, není dost tlumočníků, právníků, kteří by je vyslechli a poradili jim. Takže jsem smutná. Myslím, že by se mělo otevřít víc přijímacích zařízení, kde byti lidé mohli podat žádost o azyl a říct svůj příběh.

Jak byste charakterizovala středoevropský region z hlediska azylové politiky v současnosti?

Je to region, který v mnohém azylový systém teprve objevuje. Do Evropské unie vstoupily zdejší země relativně nedávno, některé stále ještě harmonizují azylovou legislativu tak, aby korespondovala s evropským právem. My se jim v tom snažíme pomáhat a radit, přihlížíme při tom neustále ke smyslu Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951. Ten region dále charakterizuje to, že mimo Českou republiku jsou to země na hranici Evropské unie.

Čelí masivnímu náporu lidí přicházejících ze zemí mimo Evropské unie, musí mít systém, jak nabírat a zpracovat jejich žádosti, určit, kdo je kdo, a následně se postarat o jejich přijetí a integraci. S tímhle mají občas problémy. Integrace není jednoduchý proces a jejich integrační programy potřebují posílit. V tomhle bych řekla, že je Česká republika v čele. Samozřejmě má také nízký počet žádostí o azyl, takže kdyby vzrostl, kdo ví, jak by to systém ustál. Ale struktura azylového a integračního systému je dobrá.

Jmenovala byste i nějaký příklad dobré praxe, něco, co nenajdete jinde?

No, navštívila jsem celý region a takhle nevím. Česká republika v mnohém ostatní země předstihla. Co mě před dvěma lety zaujalo, když jsem sem nastoupila a přijela do Česka, bylo zařízení v přijímacích centrech. Nebyl tam jen standardní systém, ale třeba místnost, kde šlo provozovat hudbu, malovat nebo tvořit v dílnách. To se mi líbilo, že se nemyslelo jen na základní potřeby jako jídlo, spánek nebo lékařská péče, ale přemýšlelo se, jak udělat pozitivní nadstavbu.

Čím dál populárnější než riskovat přes Středozemní moře je jít tzv. balkánskou trasou. Můžeme tedy ve Střední Evropě očekávat víc běženců?

Dokud se bude na Středním východě, v Afghánistánu a v různých částech Afriky bojovat a ty konflikty se možná ještě zhorší, můžeme očekávat, že se do Evropy bude chtít dostat víc lidí. A využijí k tomu všechny možné trasy: Středozemní moře i balkánskou cestu. Musíme být realističtí, tenhle proud se hned tak nezastaví, a myslím, že bude ještě růst. Protože situace tam je čím dál horší. U balkánské trasy je samozřejmě otázka, jak se změní po stavbě plotu na maďarsko-srbské hranici.

Máme dost obavy, protože lidé budou přicházet, bez ohledu na to, jestli tam plot bude nebo nebude. Pokud jsou v tísni, tak prostě přijdou. Plot jim to jen zkomplikuje, což znamená, že přijdou jen ti nejsilnější a nejmovitější. Už teď víme, že si pašeráci v posledních týdnech říkají za cestu přes Srbsko do Maďarska víc peněz. Jen ta vidina, že tam možná bude plot, zvedla ceny z 600 euro na 1500 euro. Takže ti uprchlíci jsou vykořisťovaní ještě víc. A nebezpečí číhají i tady. Když jste dnes uprchlík, dostat se do Evropy je velice riskantní.

Mluvila jste o potřebě větší solidarity s přetíženými zeměmi a empatie s uprchlíky. I kdyby to bylo politické rozhodnutí a našly se finance na víc uprchlíků, jak změnit náladu ve společnosti? V Česku se v poslední době potýkáme s projevy nenávisti, antiimigračními demonstracemi. Jakým argumentem lze veřejnost přesvědčit?

Víte, vůbec nechápu, proč se některé skupiny snaží uprchlíky démonizovat. Uprchlík je člověk jako vy nebo já. Tohle by si lidi měli pamatovat, nemusíme se bát neznámého. Uprchlíci jsou lidské bytosti, které byly pronásledované a utíkají do bezpečí. Myslím, že v téhle části Evropy to není moc let zpátky, kdy lidé také utíkali a přechodem hranic se z nich stali uprchlíci. Řekla bych, že skoro všichni v Evropě máme buď přímo osobní, rodinnou, nebo blízce zprostředkovanou zkušenost s nutností utéct.

A víme, jak je to pro toho člověka těžké, kolik překážek je na cestě. Ale přesto to mnozí dokázali. Já jsem za svých studentských let v Británii potkávala tolik uprchlíků ze Střední Evropy! A všichni byli nesmírně šťastní, že našli bezpečné místo k životu. Tak proč by se nemohla stát bezpečným místem pro lidi z válečných konfliktů Střední Evropa?

Čtěte také

Emoce a nálady jsou v téhle debatě důležité a fakta je někdy spíše ještě rozviřují. Jako například článek v Die Welt, že spolu s uprchlíky prchají přes Středozemní moře bojovníci organizace Islámský stát. Můžete potvrdit, že takové případy nebo takový případ existuje? Jak s touto informací pracovat dál?

Na tuhle otázku vám nemůžu odpovědět, protože to nevím. Pokud se ptáte, jestli je to možné, tak ano, je to možné. Ale právě proto by země měly mít silný a pevný azylový systém, v němž by mohly prověřovat příchozí cizince, ptát se jich a identifikovat. To není tak, že kdokoli, kdo zažádá o mezinárodní ochranu, ji skutečně potřebuje. Tohle ale záleží na bezpečnostních a tajných složkách dané země, aby tento problém řešily. Pokud najdou takového člověka, který infiltroval skupinu uprchlíků, tak dotyčný samozřejmě azyl nedostane. Připomínám, že při žádosti o azyl si stát daného člověka důkladně prověří, vyslechne si jeho příběh a ty informace projde a ověří ještě z jiných zdrojů. Pak teprve rozhodne, jestli má na azyl právo.

Jak bude podle vás situace vypadat dál?

Důležité je podle mě podívat se, proč lidé do Evropy přicházejí a bavit se o těchto hlubších příčinách. Dokud bude konflikt trvat, budou lidé přicházet. Dokud budou některé regiony takhle chudé nebo poměry nerovné, budou lidé přicházet. Takže Evropa a bohaté země by měly pomáhat chudším zemím a snažit se zastavit konflikty, jedině tak lze ten pohyb migrantů zastavit. A v mezičase je podle mě také důležité posílit azylové systémy, aby ti, co potřebují ochranu, ji také dostali, a neskončili za mřížemi. A už vůbec ne, pokud to jsou rodiny s dětmi, což bohužel dnes pozorujeme.