Služební zákon neudělá z úřadů čtvrtou státní moc, ujišťují poslanec i náměstek

1. červenec 2015

Po několika letech odkladů a sporů dnes vstupuje v platnost služební zákon. Týkat se bude více než 68 tisíc úředníků, kteří pod státní službu přejdou.

Ministerští náměstci budou nově děleni na odborné a politické, každý rezort bude mít také svého státního tajemníka, který bude mít na starosti organizační i personální záležitosti úřadu.

Zastánci novely si od ní slibují odpolitizování a profesionalizaci státní správy, kritici ale namítají, že na klíčových pozicích naopak zabetonuje politické nominanty.

„Šlo o určitý kompromis, který koalice s TOP 09 i s ODS udělala,“ řekl v našem vysílání o schválení zákona poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Jednou z výhrad, kterou TOP 09 měla, bylo dělení náměstků, dodal politik. „Nechtěli jsme politické náměstky, ale vládní koalice na nich trvala, v jiných oblastech novely naopak ustoupila.“

„Právě proto se divím tomu, proč nejsou nyní političtí náměstci téměř obsazováni, a na druhou stranu ryze političtí nominanti byli zafixování do pozic odborných náměstků,“ popsal novou služební praxi Plíšek.

Ten připomněl, že státní služba je součást výkonné moci, a není tedy třeba se obávat byrokratických manýr. „Úřady nejsou čtvrtá moc ve státě.“

„Servis, který mají poskytovat odborné útvary ministerstva, musí vycházet z politiky vlády a ministra, musí fungovat odborně a profesionálně, ale ne nestranně v tom smyslu, že by vytvářely svou vlastní politiku,“ vysvětil poslanec.

Ten by vítal větší propustnost přijímacího řízení na úřednické pozice, zvláště pro schopné kandidáty z oblasti akademické sféry nebo z byznysu.

„Není to jen otázka odměňování, ale i nemožnost se v některých případech pro tyto lidi na tyto pozice dostat. Jakmile si státní služba sedne, stojí za to uvažovat o novele, která by zpřístupnila státní službu pro lidi zvenčí,“ vyzval Martin Plíšek.

Postránecký: Služební zákon zaručí lepší výkon státní správy

„Dnešním dnem se mění právní postavení většiny úředníků, a to by se mělo do budoucna promítnout do lepšího výkonu státní správy,“ tvrdí náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.

Ten nárůst počtu náměstků přiznává. „Je pravdou, že náměstků je nyní více než bývalo v minulosti, ale všichni stávající náměstci budou muset znova projít výběrovým řízením, kde ta konkurence bude větší, a já věřím, že uspějí ti nejlepší.“

Důvod nárůst náměstků souvisí s procesními náležitostmi, vysvětlil Postránecký. „Je to dáno tím, jak byl zákon chválen: obsahuje tři stupně řízení, někde jich bylo až pět, a úřady se s tím musely vypořádat.“

Ani on se příliš moci v úřednických rukou nebojí.

„Zákon nic takového nepřipouští, a kdyby to náhodou nějakého úředníka svádělo, tak si musí uvědomit, že nad ním je Damoklův meč v podobě kárného řízení a špatného služebního hodnocení,“ připomněl náměstek.

Plíškovy výhrady k uzavřenosti státní správy vůči kandidátům zvenčí nepovažuje za aktuální.

„Teprve praxe nejbližších let ukáže, jestli je třeba tu propustnost výběrových řízení ještě zvýšit, či stávající systém bude dostatečný,“ shrnul Josef Postránecký.

autoři: oci , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.