Součástí nouzových zásob státu budou i stáda zvířat. Lepší jsou konzervy, tvrdí docent Smutka

Hlavním důvodem je výrazné snížení nákladů, a to až o polovinu.

Teď platí stát za dodávku a skladování masa asi 50 milionů korun. Nejdražší je mražení.

To by u živého stáda odpadlo. V případě krize, například povodní nebo lokálního výpadku v zásobování, by se maso mohlo dostat k lidem do čtyř dnů.

„Mražené maso nebo maso v konzervách se může dostat téměř okamžitě z intervenčních skladů na dané postižené místo, které by ty potraviny potřebovalo… V momentě, kdy budu mít živá zvířata, tak budu stát před jedním základním problémem: musím je dostat na jatka,“ namítá Luboš Smutka z katedry ekonomie České zemědělské univerzity.

„Je tady ještě otázka druhá: jestli má vůbec význam pro Českou republiku, která je součástí Evropské unie, držet nějak extrémně vysoké zásoby,“ ptá se Smutka.

Nemůže jít tedy o tlak Agrární komory, která chce zvýšit odbyt?

„Do určité míry Agrární komora už jen z jejich předběžných opatření na tom vlastní zájem má. V současné době je evropský trh přesycený potravinami. Správa hmotných rezerv ČR disponuje relativně nezanedbatelným rozpočtem, z něhož jsou řádově desítky miliónů ročně deponovány na nákupy potravin. To může pro potravináře a zemědělce znamenat určité zajímavé odbytiště,“ odpovídá Luboš Smutka z České zemědělské univerzity.