Světlé zítřky laboratorních zvířat? Pražský kongres dělá, co může

Tuto otázku si na mezinárodní konferenci v Praze kladou odborníci z celého světa. Jeden z účastníků kongresu, děkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Miroslav Červinka, vysvětluje princip tří „R".

První znamená replacement (nahrazení zvířete), druhý reduction (snížení počtu zvířat v testovaném vzorku), třetí označuje refinement (když už zvíře použijeme, snažme se aby netrpělo)."

Cílem kongresu není zabránit všem pokusům na zvířatech, ale najít alternativy, aby se testy na zvířatech používaly jen v opravdu nutných případech.

„Stavíme se proti všem typům pokusů na zvířatech,“připomněla v Ranním Plusu Barbora Bartušková Večlová z organizace Svoboda zvířat.

Podle ní se ukazuje, že moderní alternativy testů na zvířatech jsou spolehlivější a přináší lepší výsledky. „Pokusy na zvířatech jsou jednak eticky sporné, a jejich výsledky nejsou tak vědecky spolehlivé.“

Čtěte také

Mezi alternativy patří kromě zvířecích orgánů z jatek třeba buněčné nebo tkáňové kultury, počítačové simulace, populační studie nebo dobrovolnické studie.

Přednosta Ústavu lékařské etiky 3.lékařské fakulty UKMarek Vácha oceňuje činnost nevládních skupin.

„Jsem velmi rád, že se hodně změnilo. Před rokem 89 jezdili do Česka pracovat vědci, protože tady to bylo každému jedno. Dnes jsou zásady pro testování na zvířatech stále přísnější.“

Použití zvířatech při experimetnech podle lékaře zatím překonáno není, ale alternativy se úspěšně hledají. Fungují i jiná prospěšná opatření: každý pokus na zvířeti musí vědcům schválit speciální etická komise.

„Velmi pečlivě se hlídá, jestli pokus bude mít takový přínos pro lidstvo, že stojí za to, abychom na něj obětovali zvířata,“ řekl Marek Vácha.