Svou budoucnost nevidíme v rámci Ruské federace, říká vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev

Dětství strávil ve vyhnanství v Uzbekistánu, pak byl za své údajné protisovětské aktivity 16 let vězněn. V 90. letech se stal politikem a ukrajinským poslancem.

Po připojení Krymu k Rusku před dvěma měsíci ho pohraničníci nepustili do země. Na Krym se nesmí vrátit 5 let.

„Na izolaci jsem zvyklý. Není to nic nového, ale je to urážlivé,“ řekl v našem vysílání Mustafa Džemilev.

Krymští Tataři roky bojovali za návrat do vlasti, do které ale přišli okupanti. „Ti teď rozhodují, kdo zde bude žít a kdo ne,“ stěžuje si vůdce krymských Tatarů.

Ruská politika připomíná okupaci Krymu v roce 1783, tvrdí Džemilev

Tehdy byly elity popraveny a náboženství potlačováno. „Mnozí byli nuceni uprchnout do osmanské říše, takže v Turecku dnes žije desetkrát více krymských Tatarů než na Krymu,“ připomněl Džemilev.

Podle něj se téměř totéž děje i dnes: významným představitelům krymských Tatarů je vyhrožováno, a jsou lživě obviňováni a nuceni přijmout ruské občanství.

„Ti, kteří odmítnou, jsou považování za cizince a nemají právo na práci.“

Krymští Tataři vnímají Krym jako svou vlast. „Najednou jsme zde cizinci,“ říká Džemilev.

„Svou budoucnost rozhodně nevidíme v rámci Ruské federace. Je to totalitní režim a my jsme zvyklí na život ve svobodném státě.“

Referendum o připojení Krymu k Rusku neuznává: „Nemůžeme mluvit o právoplatném referendu na okupovaném území. Krymští Tataři referendum jednohlasně bojkotovali.“

Samostatný stát Tatarů, tvrdí tatarský vůdce, je nereálný. „Mluvíme proto spíše o národně-územní autonomii v rámci ukrajinského státu.“

„Doufám, že naší zemi osvobodíme mnohem dříve, 5 let je dlouhá doba,“ řekl Mustafa Džemilev.