V žádném případě nechceme potlačovat důstojnost a pietu, slibuje k záměru oživení Správa pražských hřbitovů

9. prosinec 2014

Mimo svátky zůstávají nejen pražské hřbitovy prázdné. Proto na Institutu plánováni a rozvoje hlavního města Prahy vzniká příručka, jak pražská pohřebiště oživit.

V budoucnu by po vzoru zahraničí mohly hřbitovy sloužit jako park nebo by bylo možno do nich zajít na kávu či na koncert. Zájem o změnu projevily jako první Olšanské hřbitovy, které patří v Česku k nejrozlehlejším.

„Nepřijde mi to příliš šťastné: na hřbitově by měla být zachována pieta,“ uvedla v Ranním Plusu předsedkyně občanského sdružení Tobit Jana Vališová.

Podle ní se moderní společnosti vzdálila úctě nejen k živým, ale bojíme se smrti, tabuizujeme jí. „Představa, že nějakou komercí nebo koncertem nalákám více lidí do prostoru hřbitova, mi nepřijde dvakrát vhodná.“

Vališová klade důraz spíše na celkové stanovení koncepce, úpravu hřbitovní zeleně a mobiliáře. „Třeba laviček, aby nás to na hřbitov nalákalo jinak, než touto komercí.“

Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený osvětlil záměr oživení pražských hřbitovů. „Nejedná se o komerci. Jde o to, že na hřbitovy chodí během roku spíše individua, která si tam nepřejeme.“

Červený si nemyslí, že oživení koncertem koliduje s pietou a klidem. „Koncerty, které se letos pořádaly, se konaly v kaplích nebo v obřadních síních, a byly to koncerty vesměs duchovní hudby, která se hřbitovy spíše konvenuje.“

Hřbitovy představují určité hodnoty a mají potenciál je dnešní společnosti připomínat, vysvětlil ředitel. „Jsou to hodnoty jako vlastenectví, úcta k vlastní historii. Pražské hřbitovy místem paměti rozhodně jsou.“

„V žádném případě nechceme potlačovat důstojnost a pietu. Tyto akce nesmí nijak vadit pozůstalým, kteří tam opravdu chodí truchlit,“ zdůraznil Martin Červený.

autoři: rkr , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.