Vojenský historik: Při identifikaci neznámých vojáků pomáhají i hledači pokladů

Dvaadvacetiletého Ukrajince sestřelili se stíhačkou Lavočkin La-7 přesně před 70 lety u Klimkovic. Protože se po jeho smrti ztratila identifikační známka, byly jeho ostatky uloženy do neoznačeného hrobu.

Díky objevu vraku letadla a pátrání v archivu mohl být až nyní pohřben pod vlastním jménem.

„Totožnost vojáka byla odhalena péčí Leteckého muzea v Suchdole nad Odrou a starostů Klimkovic a Zábřehu,“ řekl v našem vysílání vědecký pracovník Vojenského historického archivu Tomáš Jakl.

Vasilij Alexejevič Staško|foto: Město Klimkovice

Zbytky sovětské stíhačky byly v září minulého roku vykopány ze země. „Podle výrobního čísla motoru a pátrání v archivních pramenech se podařilo ztotožnit konkrétní stroj s konkrétním pilotem,“ dodal historik.

Proč se identifikace podařila až nyní, 69 let od sestřelení stíhačky? „Vysvětlení je cynicky prosté: v roce 1945 bylo tolik mrtvých, že nebylo možné každému věnovat takto detailní pozornost,“ vysvětlil Jakl.

Zásluhu na podobných objevech mají nejen archeologové a muzea, ale také amatérští hledači.

„Musím pochválit i mnohé takzvané divoké hledače, kteří tyto nálezy oznamují, a pak umožňují to, že i tito padlí mohou být důstojně pohřbeni.“

Při pátrání po identitě sovětských vojáků je nezbytné jednat i s úřady v Rusku. To je podle historika vždy sázkou do loterie.

„Některé archivy v Rusku fungují výborně, a zaměstnanci mají zájem informace poskytnout, ale obecně nikdy nevíte, jaká je konkrétní situace v archivu, který právě potřebujete.“

Podle Jakla je více než pravděpodobné, že časem přibudou i dalším jména neznámým padlým vojákům.

Vyhledávejte v databázi válečných hrobů Ministerstva obrany!

„Pevně v to věřím. Tento klimkovický případ dobře ukazuje možnosti, které ještě 70 let po válce jsou,“ shrnul Tomáš Jakl.