Běhání zvyšuje energetickou úspornost organismu

Běhání podle nového průzkumu zvyšuje energetickou úspornost organismu - Foto: Fotobanka RGBStock

Běhání podle nového průzkumu zvyšuje energetickou úspornost organismuFoto: Fotobanka RGBStock

Chůze je velmi prostá, přirozená činnost, která ale s rostoucím věkem nabývá na důležitosti.

Jak na svých internetových stránkách uvádí americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio, je prokázáno, že schopnost zdolat „po svých“ delší vzdálenosti nejen usnadňuje každodenní život, je také dobrou prevencí nejrůznějších onemocnění. 

Lidé, kteří hodně chodí, se navíc statisticky dožívají vyššího věku. 

Jenže právě s postupujícím věkem klesá energetická efektivita organismu. To v praxi znamená, že tělo starších lidí neumí tak dobře hospodařit s energií – na to, aby člověk urazil chůzí stejnou vzdálenost jako dřív, najednou potřebuje až o 20 procent více energie. 

„A to může být problém,“ tvrdí kineziolog Justus Ortega z Humboldtovy státní univerzity v kalifornském městě Arcata. Protože ten, kdo se chůzí cítí více unaven, má potom k pohybu méně chuti. 

A to vede ke známé spirále: Po pocitu únavy se dostavuje rezignace na dostatek pohybu ve formě chůze – a člověk tím rychleji ztrácí svou fyzickou kondici. 

Čtěte také: Je velká škoda, že ztrácíme schopnost bezcílně bloumat

Takže jak z toho ven? Běháním! Vyplývá to z výzkumu, který provedl již zmiňovaný kineziolog Ortega spolu s kolegy z coloradského Boulderu. 

Starší lidé, kteří pravidelně běhají, potřebují k obyčejné chůzi zhruba tolik energie, jako mnohem mladší ročníky - Foto: Fotobanka RGBStock

Starší lidé, kteří pravidelně běhají, potřebují k obyčejné chůzi zhruba tolik energie, jako mnohem mladší ročníkyFoto: Fotobanka RGBStock

Starší lidé, kteří pravidelně běhají, potřebují k obyčejné chůzi zhruba tolik energie, jako mnohem mladší ročníky. Naopak senioři, kteří se věnují jen chůzi, tím energetickou efektivitu svého těla nijak výrazně nezvyšují. 

Zdá se tedy, že k tomu, aby byl organismus i ve vyšším věku schopen úsporně hospodařit s energií, pouhá chůze jako kondiční cvičení nestačí. Je potřeba vyběhnout, konstatuje National Public Radio. 

Studie, kterou vedl Justus Ortega, se zúčastnilo 15 mužů a stejný počet žen v průměrném věku 69 let. Někteří z nich byli chodci, jiní pravidelně běhali. 

Všichni potom pod dohledem odborníků chodili na běžeckém pásu – a to ve třech rozdílných rychlostech. Přitom jim byla měřena spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého. 

Test jasně ukázal, v jaké výhodě jsou běžci oproti chodcům: Účastníci výzkumu s běžeckou historií spotřebovali o 7 až 10 procent méně energie než ti, kteří se ve svém volném čase věnují chůzi. Co je ale důležité – v rychlosti či kadenci žádné rozdíly nebyly. 

Čtěte také: Myslí nám to při chůzi?

Lze to tedy přirovnat ke dvěma autům, která jedou stejně rychle, jedno ale spotřebuje víc nafty. V takovém případě si automechanik logicky položí otázku, zda není příčinou nějaká mechanická závada. Pokud žádnou neobjeví, nutně se zeptá: Proč motor jednoho z aut spotřebuje více paliva? 

Podle jedné z hypotéz je u běžců efektivnější buněčný proces, během kterého se z kyslíku vytváří takzvané ATP - Foto: Josiah Mackenzie

Podle jedné z hypotéz je u běžců efektivnější buněčný proces, během kterého se z kyslíku vytváří takzvané ATPFoto: Josiah Mackenzie

Podle jedné z hypotéz je u běžců efektivnější buněčný proces, během kterého se z kyslíku vytváří takzvané ATP, tedy jakási chemická forma energie zásobující svalová vlákna. Vědci si ale nejsou stoprocentně jistí, že to je skutečnou příčinou. 

Dalším faktorem může být skutečnost, že starší lidé musejí více využívat svaly, aby provedli tytéž pohyby jako mladí lidé – nejspíš proto, že musejí důkladněji stabilizovat klouby. 

A je docela možné, že běžci – zvyklí trávit více času na jedné noze – nemusí v porovnání s chodci k témuž pohybu tak intenzivně zapojit svaly. A spotřebují tak méně energie. 

K tomu, aby vědci mohli opravdu fundovaně prohlásit, že běhání zvyšuje energetickou efektivitu organismu více než chůze, je ale potřeba provést další testy a pozorování, zdůrazňuje National Public Radio. 

Účastníci experimentu Justuse Ortegy se svým kondičním aktivitám – ať už běhu či chůzi – věnovali ještě před začátkem výzkumu. A je tedy možné, že jsou ve hře ještě další faktory. 

Výsledky experimentu odborníků pod vedením kineziologa Ortegy by navíc nikoho neměly odrazovat od chůze – ta je totiž pro lidský organismus bezpochyby obrovsky prospěšná. 

 

Investiční plány Evropské unie. Události ve Fergusonu ukazují frustraci části americké společnosti. Co dělat pro to, aby naše tělo i ve vyšším věku umělo efektivně hospodařit s energií? Vybírala Šárka Daňková.

Vložit na svůj web

Možná jsou ale běžci, kteří se vydají na svižnou procházku, oproti ostatním přece jen trochu ve výhodě. Tolik americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio.

Zpracováno ze zahraničního tisku. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace