Syrští uprchlíci bojují se zimou, hladem i nepřátelským okolím

Syrské děti u hranic s Tureckem - Foto:  ČTK/AP,  Jake Simkin

Syrské děti u hranic s TureckemFoto:  ČTK/AP, Jake Simkin

Syrští uprchlíci na Blízkém východě tráví na útěku bez domova už čtvrtou zimu – čeká je opět mráz, hlad, rostoucí nepřátelství místních obyvatel i marná snaha vlád odvrátit humanitární katastrofu.

„Zatímco Libanon a Jordánsko zpřísňují hraniční režim, Turecko si vysloužilo chválu mezinárodního společenství, protože přijalo plnou polovinu z 3,2 milionu syrských běženců,“ píše agentura Reuters

„Jenomže i v Turecku přílišné množství uprchlíků ohrožuje křehký sociální smír,“ poznamenává agentura. 

30letý Husejn al-Abdalláh se krčí v temné a nevytopené místnosti v ankarské čtvrti Hadži Bajrám. Chvílemi ho dokonce napadá, jestli by mu nebylo lépe, kdyby i se svými čtyřmi dětmi zůstali v Aleppu a nenechali se tam zabít. Holý život sice zachránili, ale nečekalo je nic jiné než bída a sociální vyloučení. 

Čtěte také: Syrští uprchlíci nemají kam jít

„Turci a Syřané žijí ve dvou zcela oddělených světech. Ani jedna strana už nemá s tou druhou trpělivost,“ říká a neklidně pozoruje své auto, zaparkované v ulici. Před třemi dny mu někdo rozbil čelní sklo cihlou. 

Syrská žena uprostřed bojů v městě Kobani nedaleko hranic s Tureckem - Foto:  ČTK/AP,  Jake Simkin

Syrská žena uprostřed bojů v městě Kobani nedaleko hranic s TureckemFoto:  ČTK/AP, Jake Simkin

Podobných případů nepřátelství je všude plno. V Libanonu tvoří Syřané plnou čtvrtinu populace země a útoků na ně přibývá. V Jordánsku demonstrují lidé ze strachu, že je uprchlíci připraví o pracovní místa. Podle OSN se už z Jordánska vrátilo do Sýrie 100 tisíc běženců – neměli sílu déle snášet otevřené nepřátelství. 

Abdul Hádí Zamíl však zůstal. V jordánském uprchlickém táboře se mu za ostnatými dráty narodil syn. „Je ale velký rozdíl mezi tím narodit se v Jordánsku a narodit se v táboře. Podmínky jsou tam otřesné. Je nám zima. A novorozeněti o to větší,“ stěžuje si. 

Ještě hůře to vypadá v Hadži Bajrámu – jde o jednu z nejvybydlenějších čtvrtí turecké metropole. Polorozbořené budovy, které dosud nebyly strženy, jsou dnes útočištěm nejchudších Turků a asi 300 syrských rodin. O jednu toaletu se dělí až 75 lidí. 

Čtěte také: Vláda odmítá větší počet uprchlíků ze Sýrie, v Rakousku s tím problém nemají

Syřan Abdulláh je bývalý stavební dělník a stejně jako většina uprchlíků neumí ani slovo turecky, což mu bere šanci najít si stálou práci. Když bude mít štěstí, vydělá si taháním krabic s ovocem a zeleninou 400 lir, tedy v přepočtu 4000 korun měsíčně. A přesně tolik dá za bydlení a jídlo. Zbytek času i s rodinou žebrá u sousedů, což Turci nesou s velkou nelibostí. 

Malá syrská uprchlice v táboře v Libanonu - Foto:  ČTK/AP, Hussein Malla

Malá syrská uprchlice v táboře v LibanonuFoto:  ČTK/AP, Hussein Malla

„Problémy zde jsou, ale přáli bychom si, aby je turečtí sousedé na chvíli ignorovali. Vždyť nám zničili zemi. Nemáme na vybranou,“ říká Zamíl. Místní totiž vytýkají běžencům, že nedbají o hygienu, kradou, perou se a šíří ve čtvrti drogy. 

A dalším viníkem je podle nich prezident Recep Tayyip Erdogan. Pokud je dnes v Turecku jakés takés soucítění se syrským obyvatelstvem, týká se táborů na území Sýrie, které vznikly poblíž hranic s pomocí turecké vlády. 

„Za 76 let mého života tady takové problémy nikdy nebyly. Zatáhl to sem Erdogan. Měli bychom je všechny hnát zpátky,“ říká místní obyvatel Mehmet Baldži. Reuters připomíná, že Turecko vynaložilo na pomoc Sýrii přes 4 miliardy dolarů. Proto také Ankara ostře kritizuje nedostatečné angažmá mezinárodního společenství. 

Čtěte také: Islámský stát využívá děti jako vojáky, špehy i sebevražedné atentátníky

Počet uprchlíků je však nad možnosti všech zemí v regionu. Pobřežní město Antalya tento měsíc dokonce požádalo vládu o udělení zvláštního statutu, který by úplně zakázal vstup uprchlíkům. Letovisko se bojí, že jinak utrpí turistický ruch a zisky drasticky klesnou.  

Uprchlíci z Kobani na hranici mezi Sýrií a Tureckem - Foto: Jaromír Marek

Uprchlíci z Kobani na hranici mezi Sýrií a TureckemFoto: Jaromír Marek

Mnozí turečtí politici neskrývají záměr některé Syřany repatriovat. Za tímto účelem by chtěli vytvořit mezinárodní bezpečnou zónu u hranic, kam by nevítané hosty přemístili. Světový potravinový program při OSN tento týden zastavil kvůli nedostatku financí pomoc téměř 2 milionům běženců v regionu. 

V přeplněných táborech zřízených vládou je dnes v Turecku 225 tisíc lidí ze Sýrie, a vláda jim zvláštním zákonem hodlá garantovat dočasně záruky bezpečí. Na 1,2 milionu uprchlíků se v Turecku zaregistrovalo, ale další půlmilion je v zemi ilegálně a mimo systém jakékoli pomoci. 

Registraci ale odmítají, aby se nepřipravili o šanci zažádat o azyl v některé z evropských zemí. Například v Řecku je už okolo 46 tisíc uprchlíků, ani ti však nežádají o azyl. Jakmile o něj totiž někde požádají, automaticky jim zaniká možnost uchytit se v jiném státu. 

 

Syrští uprchlíci na Blízkém východě tráví na útěku bez domova už čtvrtou zimu. Co vedlo k roztržce mezi německou kancléřkou Merkelovou a ruským prezidentem Putinem? Írán dokáže udržet ve vzduchu i čtyřicet let staré stíhačky. Připravil Rostislav Matulík.

Vložit na svůj web

„Faktem je, že to je nad síly a možnosti turecké vlády,“ říká Jean Christophe Pegon z Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu při Evropské komisi. Finanční náklady na pomoc přitom podle něj ještě zdaleka nedosáhly vrcholu. „Počty běženců jsou děsivé, ale ještě čekáme další příchozí,“ varoval.

V libanonském uprchlickém táboře al-Masanía nedávné přívalové deště překonaly mělké odvodňovací kanály a ledová voda zaplavila příbytky uprchlíků. „Voda šla shora i zdola, bylo to hrozné. Kdyby se o nás někdo staral, nic takového by se nemohlo stát,“ říká trpce uprchlík Abú Muhammad. 

Zpracováno ze zahraničního tisku. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace