Bojíme se vyjít z domu, říkají krymští Tataři. Jsou terčem ruské šikany i násilí

5. prosinec 2014

Od ruské anexe Krymského poloostrova stále roste tlak na tamní Tatary. Ruské bezpečnostní složky jim prohledávají domy, mešity i školy a hledají „zakázané knihy“, mladí Tataři se stávají obětí únosů, aktivisté sedí ve vězení, a někteří byli dokonce zabiti.

Tataři dnes říkají, že se bojí vyjít z domu, píše Washington Post. Stejně tak se obávají rozdělení. Jejich nejvyšší vůdci jsou v exilu v Kyjevě a ti, kteří zůstali na Krymu, jsou věčně u výslechů.

Podle analytiků to vypadá, jako by ruské bezpečnostní služby používaly proti Tatarům stejnou taktiku jako proti islamistickým vzbouřencům. Mají obavy, aby tvrdý postup úřadů členy komunity nezradikalizoval.

Současnost Tatarům připomíná sovětské doby. Stalin je v roce 1944 obvinil z kolaborace s Němci a celé tatarské obyvatelstvo z Krymu vystěhoval.

Čtěte také

Cesta na Sibiř byla tak krutá, že polovina deportovaných zemřela. Ti, co přežili, se směli vrátit až v posledních dnech existence Sovětského svazu.

Dnes jich na Krymu žije asi 240.000, a tvoří tak zhruba 10 % obyvatel. Za nezávislé Ukrajiny si vybudovali nové samosprávné orgány, ale ruské úřady je teď zrušily.

Podle krymského proruského premiéra Sergeje Aksjonova Tatary nikdo nepronásleduje

V září zavřely i ústředí nejvyššího tatarského zákonodárného orgánu Medžlisu s odůvodněním, že jeho představitelé nemají ruskou registraci.

Tataři soudí, že je má akce delegitimizovat. Od března bylo navíc nejméně pět Tatarů uneseno a dva za nevyjasněných okolností zemřeli.

Ruské zacházení s Tatary kritizovala v říjnu i komise pro lidská práva Rady Evropy, která upozornila, že ruské bezpečnostní složky s nimi jednají jako s potenciálními džihádisty. Varovala také, že se jimi v důsledku tohoto tlaku opravdu mohou stát.

Čtěte také

Nejvyšší tatarský vůdce, 71letý Mustafa Džemilev, žije v Kyjevě a na Krym nesmí, a je tak už podruhé v životě v exilu.

Když se s ním jeho krymští kolegové pokusili setkat na pohraničním kontrolním stanovišti, dostali pokutu, která v přepočtu činila 220 dolarů, což na Krymu představuje bezmála průměrný měsíční plat.

Džemilev americkému deníku vyprávěl, jak ho po anexi pozvali do Moskvy. Dokonce asi půl hodiny hovořil se samotným Putinem, jenž mu slíbil, že krymským Tatarům pomůže. Místo toho s nimi ruské úřady jednají jako se zločinci.

Místní vláda to ovšem popírá. Podle krymského premiéra Sergeje Aksjonova Džemilev lže a Tatary nikdo nepronásleduje. Prý si zatím žádný nestěžoval, cituje proruského politika Washington Post.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: gzb
Spustit audio