Rekordy čínského putování za novoročními oslavami
Tento týden opět probíhala v Číně a dalších asijských zemích největší každoroční migrace v rámci celé planety – obyvatelé nejlidnatější země světa cestovali domů na oslavy lunárního Nového roku.
Podle serveru BBC News rozsah fenoménu Čchun-jün neboli „Jarního putování“ v plném rozsahu ukázal čínský vyhledávač Baidu, který umožnil na speciální mapě v reálném čase vyjádřit všech 3,6 miliardy individuálních přesunů napříč Čínou.
Na každého obyvatele připadají necelé tři typy přesunů, protože putování napříč zemí vyžaduje hodně přestupů. Většina lidí cestuje auty a autobusy, ale 295 milionů lidí volilo letos vlak a 42 milionů letadlo.
Nejintenzivnější cestování během lunárního nového roku míří do Pekingu, Šanghaje a jižních měst Šen-čenu, Kuang-čou a Tung-kuanu. Obyvatelé Číny totiž dostanou sedmidenní volno, což je zcela unikátní příležitost k rodinným setkáním.
Jenom v pondělí bylo na cestě 80 milionů lidí. Baidu využil k aktuálnímu mapování pohybu aplikace chytrých mobilních telefonů, které dnes vlastní v Číně na 350 milionů lidí.
„Pokud dnes ráno někdo telefonoval z Pekingu a večer už byl ve městě Kchun-ming, na mapě automaticky přibyla další linka. Jejich souhrn pak ukázal, jak obrovský pohyb v Číně probíhá.
Svátek oficiálně začíná ve středu večer, a potrvá až do 24. února. V praxi ale zahrnuje i dny před a po tomto termínu. Zvýšená migrační aktivita trvá obvykle 40 dní.
„Není to jen největší migrace druhu homo sapiens – je to i největší migrace savců planety,“ řekl mluvčí serveru Baidu Kchaj-se Kchuo.
„Naše cestovní mapa je úchvatná. V podstatě je zázrak, že se nestane nic vážného. Mnohahodinové zácpy do potíží nezahrnujeme, s těmi se musí počítat,“ řekl mluvčí.
Například osmadvacetiletý Li Šeng-tchao Kchaj nasedl na vlak v Šanghaji, kde pracuje jako interiérový návrhář, a podnikl 1100 kilometrů dlouhou cestu do rodného města Š'-ťia-čuangu. „Cestovat musíte, i když neseženete lístek. Je to prostě naše tradice,“ řekl.
Interaktivní mapa podle Baidu vypovídá o všech pohybech, které v zemi ve sledovaném období probíhají. Loni například na lunární nový rok média tvrdila, že o některé linky na mapě se zasloužily prostitutky, prchající z města Tung-kuan před chystanou policejní razií.
BBC připomíná, že čínský, ale i korejský, japonský a vietnamský nový rok začíná o druhém novu po zimním slunovratu. Svátkům předchází velké uklízení, ale během prvních dvou dnů oslav se už nic čistit nesmí, protože by se mohlo z domu „vymést štěstí“.
Lidé tráví společný čas sledováním televize a bohatým hodováním – už loni utratili Číňané na cestování a oslavy na 100 miliard dolarů, což je dvakrát více než kolik vynaloží Američané na Den díkůvzdání.
Na televizní galavečer se loni dívalo 814 milionů lidí, což z něj učinilo jeden z nejsledovanějších pořadů v dějinách televize. Primát ovšem stále drží zahájení pekingské olympiády, které sledovalo 984 milionů diváků.
Galavečer je známý velmi nízkou úrovní – jednoduchými vtípky a špatně maskovanou vládní propagandou. Většina lidí se však na něj ze zvyku dívá tak jako tak.
Domy a byty se zdobí lampiony, lidé si dávají dárky a k slavnostní večeři zasedají celé rodiny.
Letos začíná rok ovce či také kozy, která je mírumilovná, nejlépe je jí doma, má umělecké sklony a nesnáší změny.
Server připomíná, že 138 čínských měst letos zakázalo tradiční ohňostroje, a dalších 536 omezilo jejich rozsah, především z obav o znečištění a kvůli bezpečnostním ohledům.
O ohňostroje se však postarají přičinliví jednotlivci, takže žádné čínské město se dlouhé týdny nezbaví charakteristického rachotu a třaskání.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.