Ivan Hrozný prý nebyl tak hrozný

Expozici o dynastii Rurikovců tam shlédlo na čtvrt milionu lidí. Jak píše list New York Times, jejím leitmotivem byla idea, že Rusko je už po staletí terčem útoku vnějších sil a že se proti němu už po staletí šíří nepravdivé legendy.

Jedním z příkladů má být i způsob, jak Západ popisuje osobnost cara Ivana Hrozného, který vládl Rusku v 16. století. Jeho éra byla, jak ostatně dokumentovala i ruská historiografie, poznamenána krveprolitím, válkami, brutalitou carem založené, všemocné tajné služby.

A také záchvaty monarchovy agresivity a paranoidní stavy, při nichž útočil i na členy vlastní rodiny. Zabil svého dědice a kandidáta na trůn Ivana, neobyčejně krutě se choval i k manželkám. I jeho kritici však vždy uznávali, že se zasloužil o hospodářský rozmach země a byl štědrým mecenášem umělců.

Čtěte také

Současná moskevská výstava se však pokouší panovníka představit v mnohem příznivějším světle. Informace o jeho krutosti jsou prý přehnané a málo se připomíná, že Rusko bylo i tehdy obětí obchodní blokády, zejména ze strany někdejších západních mocností. Tedy jakýchsi prvních protiruských sankcí – poznamenává ironicky americký list.

Historik Nikita Sokolov s touto koncepcí nesouhlasí, když v rozhovoru pro New York Times tvrdí, že autoři výstavy nemají pro taková tvrzení v historických análech žádnou oporu. „Krutovláda Ivana Hrozného nebyla výmyslem Západu, ale dějinnou skutečností. Nesmyslné jsou podle Sokolova informace o jakési obchodní blokádě. „Tohle je čistě politická, nikoli historická výstava.“

Logo|foto:Český rozhlas

Expozice se nicméně stala trhákem. Organizovala ji Ruská vojenská historická společnost, jež za podpory Kremlu vznikla před třemi lety. Jejím cílem je, jak čteme na oficiálním webu „chránit hodnoty vlastenectví a posvátnou povinnost obrany vlasti, národní hrdosti a loajality k našim kořenům“. Společnost, jejíž rozpočet není znám, podle listu pomáhal založit ministr kultury Vladimir Medinskij.

Ten otevřeně přiznává, že historici pracující pro společnost se řídí i radami z Kremlu, podle ministra správnými a užitečnými. On sám je přesvědčen, že výraz Ivan Hrozný je vlastně jakousi chybou překladu, spíše by se prý mělo hovořit o Ivanu Přísném. Medinskij si rovněž myslí, že anglická královna Alžběta I. byla mnohem krutější než car. Oba monarchové se ostatně osobně znali a korespondovali spolu.

Ruská vojenská historická společnost teď organizuje i jiné akce, a to zejména u příležitosti 70. výročí skončení druhé světové války. Na jedné z nich se podle New York Times obsáhle informuje o nacismu a extrémním nacionalismu na Ukrajině.

Jen málo se ale návštěvníci dozvědí o paktu Molotov-Ribbentrop, který až do německého vpádu do Sovětského svazu činil z Moskvy a Berlína spojence, kteří si rozparcelovali velkou část evropského území. Historici, kteří takovéto přepisování dějin kritizují, upozorňují, že zatímco stát podporuje pochybné projekty, bylo pro nedostatek financí zavřeno Muzeum gulagu Perm-36.

Zpracováno ze zahraničního tisku.