Dvě třetiny lidstva jsou věřící, Češi jsou čtvrtý nejateističtější národ

Socha Buddhy. Nejnáboženštější zemí je podle výzkumu buddhistické Thajsko, kde se za věřící považuje 94 % obyvatel. Jen 1 % se tam hlásí k ateismu - Foto: Stock Exchange

Socha Buddhy. Nejnáboženštější zemí je podle výzkumu buddhistické Thajsko, kde se za věřící považuje 94 % obyvatel. Jen 1 % se tam hlásí k ateismuFoto: Stock Exchange

Britský deník Daily Telegraph píše o výsledku nejnovějšího výzkumu religiozity lidstva.

Podle šetření mezinárodního sdružení specialistů na sociologický výzkum WIN/Gallup v 65 zemích světa se k nějaké formě náboženského přesvědčení přihlásily dvě třetiny respondentů. 

Autoři studie osobně či telefonicky vyzpovídali v době okolo Velikonoc 63.000 lidí. 

Nejnáboženštější zemí se stalo buddhistické Thajsko, kde se za věřící považuje 94 % obyvatel. Jen 1 % se tam hlásí k ateismu. 

Na druhém místě byla Arménie, nejstarší země se státem uznaným křesťanstvím. Následovala Gruzie, která má shodný počet věřících – okolo 93 %, přičemž jen 1 % se označilo za ateisty. 

Čtěte také: Jakou roli má mít v dnešní společnosti církev?

Na čtvrtém a pátém místě byly muslimské země Bangladéš a Maroko. 

Z našich sousedů religiozitou vyniká Polsko, kde je věřících 86 %, bez vyznání 10 % a jen 2 % ateistů - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Z našich sousedů religiozitou vyniká Polsko, kde je věřících 86 %, bez vyznání 10 % a jen 2 % ateistůFoto: Fotobanka Stock.xchng

Z našich sousedů religiozitou vyniká Polsko, kde je věřících 86 %, bez vyznání 10 % a jen 2 % ateistů. 

V evropském kontextu je podle Daily Telegraphu pozoruhodné Rusko, kde ani 70 let bolševické propagandy zjevně nezlomilo duši národa – za věřící se tam označilo 70 % dotázaných (o 14 % více než v USA), za osoby bez vyznání 18 % a za přesvědčené ateisty jen 5 %. 

Ve výzkumu naneštěstí chybí některé silně náboženské země, které s šetřením nesouhlasily, například Írán nebo Srí Lanka, kde bylo podle zatím posledního Gallupova průzkumu dokonce 99 % věřících. 

Co se bezvěreckých zemí týče, na pátém místě je Nizozemsko, kde věří 26 %, 51 nikoli a ateistů je 15 %. 

V Česku se k víře přihlásilo ještě méně, jen 23 % respondentů. Za nevěřící se považuje 43 % a vysokých 30 % se přihlásilo k ateismu, což zajišťuje naší zemi čtvrtou příčku. 

Čtěte také: V půli tisíciletí bude islám druhou největší světovou vírou

Na třetím místě je Švédsko, které vyniká množstvím nábožensky indiferentních lidí – je jich téměř 60 %. 

Demografické odhady počítají v Číně do roku 2025 až se 160 miliony věřících a do roku 2030 s 247 miliony - Foto: Free Digital Photos

Demografické odhady počítají v Číně do roku 2025 až se 160 miliony věřících a do roku 2030 s 247 milionyFoto: Free Digital Photos

Na druhém místě je Japonsko a na prvním suverénně Čína, kde se k víře hlásí jen 7 % lidí, 26 je bez víry a 61 se hlásí k ateismu. 

Podle katolického magazínu Crux je však paradoxem, že Čína je současně křesťanskou velmocí budoucnosti. 

Podle profesora Fengganga Yanga z americké Indiany bylo v roce 2010 v Číně přes 70 milionů křesťanů, což činí z Říše středu sedmý „nejkřesťanštější“ národ planety. 

Demografické odhady počítají do roku 2025 až se 160 miliony věřících a do roku 2030 s 247 miliony. Tou dobou možná Čína předběhne co do počtu křesťanů i Spojené státy. 

Pro ty, kdo nejsou seznámeni s komplikovanou sociologií izraelské společnosti, může být překvapivé, že 65 % Izraelců se označilo za nenáboženské lidi či ateisty, zatímco k víře se tam hlásí „jen“ 30 %. 

Čtěte také: Křesťanské komunity v muslimských zemích zanikají

Na Západním břehu a v pásmu Gazy je to téměř přesně naopak, 75 % věří a 18 % nikoli. 

V pásmu Gazy 75 % obyvatel věří a 18 % nikoli. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

V pásmu Gazy 75 % obyvatel věří a 18 % nikoli. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

„Největší nadějí pro mírové uspořádání na Blízkém východě tak není zlepšení vztahů mezi muslimy a judaisty, nýbrž mezí sekularizovanými vrstvami společnosti na obou stranách konfliktu,“ míní Crux. 

Výsledky celkově potvrdily klasickou tezi, podle níž je náboženství takzvanou „antropologickou konstantou“, tedy něčím, co k člověku patří. A zdaleka není na ústupu, protože dvě třetiny dospělých nad 34 let se považují za věřící. 

„Počet nábožensky cítících lidí zůstává vysoký, a navíc jsme zaregistrovali zvýšenou religiozitu ve věkové skupině okolo 25 let, což znamená, že dlouhodobě statistiky jenom porostou,“ řekl listu ředitel společnosti WIN/Gallup Jean-Marc Leger. 

Na druhé straně na světě žije 1,5 miliardy nenáboženských lidí a 770 milionů ateistů, což jsou zřejmě rovněž historicky nejvyšší čísla. 

Sekularizovaní lidé budou jistě poukazovat na to, že podle šetření je náboženství do jisté míry záležitostí nevzdělaných vrstev. Mezi lidmi bez jakéhokoli vzdělání je 80 % věřících, zatímco mezi univerzitně vzdělanými je jich jen necelých 60 %. 

Čtěte také: Je náboženství opravdu hlavní příčinou násilí?

Ještě větší vliv má bohatství – nejvíce náboženskosti obecně vykazují ženy v domácnosti, zatímco lidé ve stálém zaměstnaneckém poměru se o spirituální otázky zajímají nejméně. 

Ve skupinách lidí s nejnižším příjmem je ateistů maximálně okolo 8 %, zatímco ve vyšší střední třídě je až 25 % bezvěrců. 

Podle magazínu Crux je hlavním výsledkem šetření fakt, že sekularizace i religiozita jsou hluboce zakořeněnými hodnotami, u nichž ani v 21. století nelze čekat posun jedním či druhým směrem. 

„Věřící i nevěřící jsou odsouzeni k vzájemné koexistenci. Musejí žít vedle sebe a lze říci, že kvalita života se bude odvíjet od toho, jak dobře spolu dokážou vycházet,“ končí magazín. 

 

Může na Ukrajině fungovat zákaz komunistických symbolů, když Leninovy ulice najdeme v každém městě? EU viní německou ochranu soukromí z podílu na tragédii letounu Germanwings. Vybíral Rostislav Matulík.

Vložit na svůj web  | Stáhnout

Zpracováno ze zahraničního tisku. 

Podrobnosti výzkumu religiozity lidstva si kdykoli poslechněte také v audiozáznamu od 7:40 minuty. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace