Turecký prezident Erdogan vládne jako car
Pozornost světových médií nadále přitahuje dění v Turecku. Tamní premiér Ahmet Davutoglu oznámil, že končí ve své funkci.
Nehodlá kandidovat na předsedu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje při volbě, která se bude konat 22. května. Podle turecké ústavy tak tento politik automaticky přijde o funkci předsedy vlády.
V pátek také padly rozsudky v případu dvou tureckých novinářů, kteří loni zveřejnili informace o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským radikálním islamistům: Šéfredaktor opozičního listu Cumhuriyet Can Dündar a vedoucí jeho ankarské redakce deníku, Erdem Gül byli odsouzeni k šesti, respektive pěti letům vězení.
Dündar a Gül byli zatčeni loni v listopadu poté, co zveřejnili fotografie a video, na nichž vozy se zbraněmi směřují z Turecka do Sýrie. Z vazby byli oba muži propuštěni po třech měsících koncem února, když ústavní soud označil jejich zadržování za neoprávněné. Teď mohou až do nabytí právní moci rozsudku zůstat na svobodě.
Mocný Erdogan a slabá Evropa
Komentátor německého deníku Süddeutsche Zeitung přirovnává styl vlády tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k „nové formě carismu“: „Hlava tureckého státu jednoduše nebude mít klid, dokud neuskuteční svůj sen o osmanském prezidentském systému.“
„Každý, kdo doufal, že Erdogan je přesvědčený reformátor, teď vidí, kam až může vést ničím neomezovaná touha po moci. Naděje, že Turecko se stane pluralistickou, demokratickou zemí, mizí. Vyprchává spolu s každým zadrženým novinářem, s každým novým bezpečnostním zákonem, který schválí parlament, s každou svévolnou reakcí na opodstatněnou žádost Evropské unie o spolupráci,“ konstatuje komentátor Süddeutsche Zeitung.
„Každý, kdo kritizuje nedemokratické chování tureckého prezidenta Erdogana, musí mluvit také o chybách německé vlády a Evropské unie,“ píše autor zamyšlení v jiném německém listu, Frankfurter Rundschau.
„Je snadné volat po přísnějším postupu Evropy vůči Erdoganovi – třeba proto, že turecký prezident opět podnítil konflikt s Kurdy, že potlačuje svobodu tisku a že zjevně usiluje o prezidentský systém. Ale nesmíme přitom zapomínat, do jak slabé pozice vůči Turecku se vmanévrovala německá kancléřka Angela Merkelová a spolu s ní celá Evropská unie. A to uzavřením dohody mezi Bruselem a Ankarou o navrácení uprchlíků.“
„Možná by se dokonce dalo říct následující: Ten, kdo to s kritikou Erdogana myslí vážně, musí stejně tak vážně požadovat, aby Brusel i Berlín ukončily svou izolacionistickou politiku,“ uvádí autor zamyšlení v německém deníku Frankfurter Rundschau.
„Erdogan si zjevně buduje odstup od Západu,“ všímá si komentátor srbského listu Politika. „Bruselu vzkázal, že rozhodně nemá v úmyslu sklonit se před požadavky Evropské unie a přehodnotit represivní protiteroristické zákony.“
„Turecký prezident vyslal směrem k Evropské unii zcela jasný signál: „My jdeme svou cestou, vy si jděte tou svou“. Jenže tím riskuje, že nastane velká krize,“ myslí si komentátor srbského deníku Politika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.