Litva se bojí, že ruská dezinformační propaganda je předzvěstí invaze

Vilnius je už dlouho nervózní ze svého souseda, jemuž unikl ze spárů teprve před čtvrtstoletím - Foto:  pixabay.com, CC0 Public domain

Vilnius je už dlouho nervózní ze svého souseda, jemuž unikl ze spárů teprve před čtvrtstoletímFoto:  pixabay.com, CC0 Public domain

Rusko se snaží vytvořit nepravdivé dějiny, které by upřely pobaltským zemím právo na existenci. Podle britského deníku Guardian na to upozorňují představitelé Litvy. Varují, že ruská kampaň se znepokojivě podobá tvrzením, jimiž Kreml ospravedlňoval anexi Krymu v březnu 2014. Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis deníku řekl, že ruská dezinformační kampaň, která má destabilizovat celý region, dělá litevské vládě velké starosti. Rusko podle něj představuje pro Litvu velmi vážnou hrozbu.

Rusové například tvrdí, že metropole Vilnius Litvě nepatří, protože ji mezi první a druhou světovou válkou okupovalo Polsko. To je sice pravda, ale Rusko této skutečnosti využívá jako záminky. Moskva své dezinformace šíří prostřednictvím vládní agentury Sputnik nebo veřejnoprávní televize, ale většinou je hlásají poslanci Státní dumy. Ti také mimo jiné tvrdí, že třetí největší město Klaipėda Litvě nikdy nepatřilo a že Stalin jí je dal až po válce jako dárek. Podobnou propagandu Rusko šířilo i před obsazením Krymu. Litevská vláda ji proto považuje za hrozbu územní celistvosti země, zdůraznil ministr Karoblis. 

Obava z „kinetické operace“ 

Podobnost ruské propagandy na Krymu a v Litvě potvrdil Guardianu i seržant Tomas Ceponis z oddělení strategické komunikace litevské armády. Podle něj si možná Moskva připravuje půdu k útoku konvenčními zbraněmi – litevská armáda tomu říká „kinetická operace“. Ukrajinští kolegové seržantovi řekli, že na Ukrajině měli nejprve dvanáctileté období latentních informačních operací, tedy „nekinetických“, a když byly podmínky připraveny, Rusové přikročili k operaci „kinetické“. I do Litvy směřují ruské dezinformace už řadu let, upozornil Ceponis. 

Interpretace historie je pro Litvu potenciálně otázkou samotné existence státu. Jeho postavení se proměňovalo v průběhu několika staletí – z regionální mocnosti v území jiného státu a nakonec v nezávislý, ale malý a zranitelný stát. Podle seržanta Ceponise si Rusové na Krymu pečlivě připravili tvrzení o znovuzrození „nového Ruska“, kam mají patřit i části východní Ukrajiny. Putin začal tento termín z dob carské vlády používat, když v roce 2014 ospravedlňoval užití síly, ale objevil se už o více než deset let dřív. Podle Ceponise Moskva o „Novém Rusku“ mluvila už v roce 2003, ale tehdy tomu nikdo nevěnoval pozornost. Teď to litevští odborníci dohledávají a zjišťují, že to tak opravdu bylo. 

Fiktivní pobaltské ministáty 

Moskva své dezinformace šíří prostřednictvím vládní agentury Sputnik nebo veřejnoprávní televize, ale většinou je hlásají poslanci Státní dumy - Foto:  Kremlin.ru

Moskva své dezinformace šíří prostřednictvím vládní agentury Sputnik nebo veřejnoprávní televize, ale většinou je hlásají poslanci Státní dumyFoto:  Kremlin.ru

Podle litevské armády se v televizi i na sociálních sítích objevují podobné kampaně, které zpochybňují existenci samostatné Litvy, nárokují si její území a tvrdí, že země utlačuje etnické Rusy. K autorům takových tvrzení patří například nacionalistický poslanec Státní dumy Vladimir Žirinovskij. Podle něj by se měla východní část Litvy, kde leží i Vilnius, spojit s Běloruskem a západní část země se má přičlenit k Rusku. Tým litevského ministerstva obrany našel na Facebooku i vytváření imaginárních pobaltských ministátů, které připomínají samozvané republiky na východě Ukrajiny, Doněckou a Luhanskou. 

Některá tvrzení možná působí směšně až absurdně, ale když se podají vhodným způsobem, mohou znít přesvědčivě, upozorňuje Ceponis. Podle něj není třeba „stoprocentně lhát, stačí předkládat selektivní informace. Rusové umí tuto hru hrát velmi dobře a ne každý je historik nebo politik. Obyčejný člověk nemusí takové věci chápat správně,“ říká seržant a dodává: „Žijeme v demokracii, a tak jsou naši občané terčem nepřátelské propagandy.“ 

Žaloba na televizní stanice 

Vilnius je už dlouho nervózní ze svého souseda, jemuž unikl ze spárů teprve před čtvrtstoletím. Litevské úřady podaly soudní žalobu na čtyři televizní stanice kvůli obsahu vysílání a daly jim dočasně pozastavit licenci. Další součástí vládní taktiky je vzdělávat občany tak, aby dokázali propagandu sami rozpoznat a aby na ni upozornili. V terénu budou zase Litvu bránit vojáci NATO. Německo má velet bojové skupině tisícovky mužů z Nizozemska, Belgie, Norska a Lucemburska. Další podobné oddíly pod velením Američanů, Kanady a Británie budou rozmístěny v Polsku, Lotyšsku a Estonsku. 

Ministr obrany Karoblis označil situaci za „děsivou“, ale zahraniční vojáci podle něj vysílají signál, že Litva a ostatní země v regionu mají spojence. Upozornil také, že Rusko ve své enklávě Kaliningrad mezi Polskem a Litvou posiluje jednotky a hromadí zbraně. Zdá se, že tam bude mít trvale umístěné rakety středního doletu, které mohou nést jadernou zbraň a dokážou zasáhnout i východní část Německa nebo jižní Švédsko. Seržant Ceponis zdůraznil, že do boje proti ruské propagandě se musí zapojit i Západ. „Jak se říká, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Jestli dnes prohrajeme informační válku, budeme zítra možná muset bojovat skutečnými zbraněmi,“ cituje varování pracovníka litevského ministerstva obrany britský Guardian. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace