USA rezignovaly na vůdčí roli v boji proti globálnímu oteplování. Převezme ji Čína?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o změnách klimatu nezasáhne jenom životní prostředí – dopady budou patrné na mezinárodní scéně i v technologickém vývoji, shoduje se většina komentátorů.
Konzervativní britský deník Telegraph se přesto domnívá, že škoda způsobená Trumpovým krokem nebude nijak závratná. „Inovace dnes dramaticky snižují náklady na energii z obnovitelných zdrojů. Ceny větrné a sluneční energie od roku 2008 poklesly o 71, respektive o 83 procent,“ píše deník.
Trump se v tomto ohledu usilovně snaží plavat proti proudu. Úsilí vrátit v energetickém mixu Spojených států dominantní úlohu černému uhlí nemůže uspět, protože konkurence obnovitelných zdrojů a břidličného plynu je obrovská. Důlní průmysl se nevrátí ani k hodnotám z doby před nástupem Baracka Obamy.
Ostatně i Čína byla na vrcholu využívání uhlí v roce 2013 a od té doby produkci snižuje. Stejně tak Indie oznámila, že po roce 2022 nepostaví žádnou tepelnou elektrárnu a že do roku 2027 získá 57 procent energie z obnovitelných zdrojů. „Tak vypadá dnešní globální trend,“ píše Telegraph.
Budoucnost patří ekologii
Trump se naproti tomu vydal cestou velmi nepopulární politiky. Klimatickou dohodu podporuje 71 procent Američanů, a dokonce i mezi republikány je to 57 procent. „V Británii jsou to plné dvě třetiny obyvatel,“ připomíná Telegraph. Prezident USA včera argumentoval, že pařížská smlouva je pro USA příliš nevýhodná. Spojené státy současně skončily s přispíváním do fondů spojených s dohodou. „Zvolili mě, abych hájil zájmy Pittsburghu, nikoli Paříže,“ prohlásil Trump.
I bez podpory Spojených států však nelze popřít, že budoucnost mají obnovitelné zdroje. „Odstoupení od dohody jen symbolicky shrnulo Trumpův nezodpovědný přístup k povinnostem prezidenta Spojených států, konkrétně k nutnosti chránit přírodní bohatství pro budoucí generace,“ napsal Telegraph.
Boj proti globálnímu oteplování však nelze zastavit. Jde o celosvětový fenomén a Trumpova schopnost otočit kormidlem dějin je v tomto ohledu velmi omezená, píše britský Telegraph.
Německý deník Süddeutsche Zeitung nicméně varuje, že Trumpův krok překročí hranice boje o životní prostředí a bude mít politické dopady na mezinárodní scéně.
„Svět je příliš závislý na Spojených státech na to, aby se podobný krok obešel bez dalekosáhlých následků. Nejenže mohou být další země v pokušení odstoupit od dohody, ale utrpí prestiž a závaznost mnoha dalších mezinárodních úmluv,“ soudí Süddeutsche Zeitung.
„Proč by se například mělo Rusko řídit Budapešťským memorandem o platnosti státních hranic z roku 1994, když si Trump může nakrásně vycouvat z mezinárodní klimatické úmluvy?,“ ptá se list. „Mezinárodní zákony sice určují rámec vztahů mezi zeměmi, jenomže Trump mění zahraniční politiku v amorfní zmatek – křehký, neovladatelný a ustavičně se měnící,“ dodává deník.
Čína si problém uvědomuje
Rakouský list Wiener Zeitung vidí naději v hlubší ekologické spolupráci Číny a Evropské unie. „Trumpovi dalo ve volbách hlasy velké množství horníků, protože si představují, že se těžba uhlí opět stane prioritou. Vzhledem ke globálním změnám klimatu by to ale bylo šílenství. Zásahy člověka do přírody mají za následek uprchlické vlny a nakonec povedou k obrovskému ničení a zmaru. S tím musejí něco udělat státy, nikoli jen firmy, zodpovědné za emise oxidu uhličitého,“ píše deník.
Podle rakouského listu si závažnost problému uvědomují Čína i Evropská unie. Po Trumpově rozhodnutí je nezbytné, aby prohloubily spolupráci v energetice, průmyslu i rozvoji měst. „Až skončí Trumpova éra, Spojené státy budou nuceny nakupovat vyspělé technologie v Evropě a Asii. Než k tomu ale dojde, zažije lidstvo mnoho ničivých povodní, hladomorů a vln veder i sucha,“ čteme v listu Wiener Zeitung.
Finský deník Helsingin Sanomat v kritickém komentáři napsal, že Trump ve čtvrtek ukázal celému světu obscénní gesto. „Jeho jediným cílem je zavděčit se americkým voličům,“ píše deník.
Podle finského listu v zásadě americká levice věří, že by se Spojené státy měly učit od zbytku světa, zatímco pravice je přesvědčena, že by se celý svět měl učit od USA. Za Trumpovým krokem ale není nic jiného, než snaha zbrzdit rozklad vlastní voličské základny v USA.
„Jeho stoupencům velmi silně vadí, že nedokázal prosadit vlastní zdravotní reformu. Teď je musí přesvědčit, že neztratil nic ze své razance, a proto ukázal celému světu prostředníček,“ dodává finský deník.
Spojené státy vyklidily pole
Podle dnešních londýnských Timesů se globálním lídrem ekologické politiky může stát Čína. „Ještě před pár lety v Pekingu považovali řeči o globálním oteplování za spiknutí Západu, který se snaží zbrzdit nástup rozvíjejících se ekonomik. Teď se karta obrátila, a americký prezident rezignoval na globální konsenzus.
Pařížskou dohodu nepodepsala pouze Nikaragua, která si myslí, že úmluva není dostatečně radikální a tudíž je zbytečná, a také Sýrie, protože mezinárodní sankce zabránily v roce 2015 jejím představitelům odcestovat do francouzské metropole na ekologický summit.
„Role globálního lídra v této oblasti připadne Číně,“ píše deník The Times. Zatímco dříve bylo základním stavebním kamenem světového pořádku transatlantické partnerství, nyní spojí Čína síly s Evropskou unií. Peking se tak protlačí do role, kterou si na mezinárodním poli už dávno nárokuje.
Agresivně a velmi levně prodává rozvojovému světu solární panely a tlačí cenu této obnovitelné energie dolů. „Kdybych byl čínským politikem, lámal bych si teď hlavu nad tím, proč nám Trump přenechal celé hřiště a ještě odkryl vlastní branku,“ řekl Timesům americký emisar John Ashton, který léta jednal v Pekingu o globálním oteplování.
Reakcí na Trumpovo rozhodnutí odstoupit od Pařížské klimatické dohody si všímá i americký server Huffington Post. Jak píše, řada politiků je odsoudila jako „černý den“ planety. Francie, Německo a Itálie přišly se společným prohlášením, že o Pařížské klimatické dohodě se znovu jednat nedá.
Někteří analytici upozorňují, že to globální rozhořčení se může projevit v diplomatických vztazích: země budou mít důvod pochybovat o schopnosti Spojených států dodržovat mezinárodní dohody.
„Prezident Trump se prostě obrátil k světu zády v otázce, na níž ostatním zemím moc záleží,“ říká analytik Andrew Light, který za prezidenta Obamy působil na ministerstvu zahraničí, v odboru pro ochranu klimatu. „To rozhořčení z Trumpova kroku se nepochybně promítne do přístupu zemí ke Spojeným státům i v jiných oblastech, než je ochrana klimatu,“ podotýká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
