Referendum o nezávislosti Katalánska vyvolalo konflikt s centrální španělskou vládou

20. září 2017

Katalánci půjdou za jedenáct dní k volebním urnám, aby v referendu rozhodli, jestli se odtrhnou od Španělska a vytvoří samostatný stát. „Ale půjdou vůbec?“ ptá se ve svém textu britský deník Guardian. Od chvíle, kdy katalánský kabinet premiéra Carlese Puigdemonta plebiscit na 1. října vypsal, dělá španělská centrální vláda v Madridu, co může, aby mu zabránila. Podle ní je lidové hlasování neústavní, stejně jako zákony, které nedávno schválil katalánský parlament, ty mají v případě, že si Katalánci samostatnost odhlasují, odstřihnout Katalánsko od španělské legislativy i správy.

Jestli bylo strategií katalánské vlády vyvolat reakci Madridu, tak se jí to povedlo, soudí Guardian. Španělský kabinet odmítl o referendu byť jen diskutovat a pohrozil řadou odvetných opatření, včetně zabavení finančních prostředků Katalánska, zrušení regionální autonomie nebo zákazu výkonu státní funkce či dokonce vězení pro katalánské politiky.

Zasahovala policie

Dnes španělská policie prohledala kanceláře regionální vlády v Barceloně a odvedla si několik osob. Už dříve nejvyšší státní zástupce varoval starosty, že budou čelit trestnímu stíhání, jestli nabídnou prostory svých radnic k pořádání referenda. A vyšetřovatelé už tento týden některé představitele místních samospráv začali vyslýchat. Naopak starostové, kteří oznámili, že referendum neumožní, jsou terčem nenávistných e-mailů zastánců nezávislosti.

Každý, kdo tiskne a roznáší volební lístky nebo urny, se podle španělské vlády vystavuje trestnímu stíhání. Madridská vláda také hrozí přerušením dodávek elektřiny školám, kde má hlasování probíhat, a nařídila pracovníkům pošty, že nesmějí doručovat volební materiály. Katalánská policie dostala rozkaz referendu zabránit a civilní garda minulý týden zrušila jeho oficiální internetovou stránku. Katalánský premiér Puigdemont ale během 24 hodin zveřejnil na Twitteru adresu nového webu, podotýká Guardian.

Starostka Barcelony svolila

Kritici referenda, ke kterým patří i starostka Barcelony Ada Colauová, namítají, že plebiscit postrádá nezbytné záruky a není stanovená ani minimální účast nutná k jeho platnosti. Starostka přesto slíbila, že referendum ve městě umožní. Katalánská vláda mezitím rozeslala dopisy 55 000 občanů s žádostí, aby při volbách vypomohli v hlasovacích místnostech.

Podle katalánského zákona o referendu je to jejich povinnost, ale španělský ústavní soud prohlásil tuto legislativu za neústavní. Puigdemont a Colauová se naposledy pokusili o nalezení kompromisu, když poslali dopis španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi a králi, ve kterém je žádají o dialog a právně závazné všelidové hlasování. Rajoy tvrdí, že s nimi povede rozhovory kdykoli a na jakékoli téma, s výjimkou referenda.

Skrytá skutečnost

Stoupencům nezávislosti se podařilo vyvolat dojem, že Katalánci si samostatnost přejí, jen v Barceloně ji minulý týden podpořil milion lidí při oslavách katalánského národního svátku. Podle Guardianu ale tyto působivé přehlídky lidové moci zakrývají skutečnost, že zastánci odštěpení od Španělska jsou v menšině.

Příznivci katalánské nezávislosti

Průzkum z konce července zjistil, že něco přes 49 % Katalánců je proti nezávislosti, kterou podporuje jen asi 41 % respondentů. Když se podobné referendum konalo v listopadu 2014, hlasovalo pro samostatnost 80 % obyvatel Katalánska. Volební účast ale tehdy nepřesáhla 37 %, protože odpůrci nezávislosti hlasování bojkotovali. Teď panují obavy, že se situace bude opakovat i 1. října, ale zdá se, že katalánská vláda samostatnost vyhlásí, i když bude převaha stoupenců minimální.

„Útok na ústavu není krok vpřed“

Barcelonská starostka Colauová obvinila regionální vládu, že ignoruje názor poloviny Katalánců. A den po pochodu příznivců nezávislosti o katalánském svátku vydal list La Vanguardia úvodník, ve kterém upozorňuje: „Útok na ústavu není krokem vpřed, i když se možná líbí statisícům lidí. Polovina Katalánců separatismus nepodporuje... a mnoho lidí se ještě nevzpamatovalo ze způsobu, kterým parlament schválil takzvané odlučovací zákony,“ napsal španělský deník. Výzvy ke klidu zatím odmítají uposlechnout obě strany sporu.

Vzhledem k tomu, jak dlouhou historii vnitropolitických svárů a násilných konfliktů Španělsko má, ale mnoho lidí doufá, že se na poslední chvíli najde kompromis, který odvrátí přímý střet, uzavírá britský list Guardian.

autor: gzb
Spustit audio