Americké akciové trhy prudce oslabily. Jde o největší propad od dluhové krize
Ve Spojených státech na konci minulého a začátku tohoto týdne prudce oslabily akciové trhy. Během dvou obchodních seancí v pátek a pondělí se Dow Jonesův index propadl o více než 1 800 bodů. Pondělní pokles o 4,6 procenta byl největší denní pád od evropské dluhové krize v srpnu 2011. Propad na amerických trzích zasáhl také akcie jinde ve světě. V úterý ráno oslabily také hlavní burzovní indexy v Japonsku, Hongkongu a Austrálii, pokles zaznamenaly i burzy v Evropě.
Americká televize CNN na svých stránkách rozebírá možné příčiny. Jako první uvádí obavu investorů z možného zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky, známé pod zkratkou FED.
Za poklesem jsou úroky
Od prezidentských voleb v USA z listopadu 2016 tamní akciové trhy pravidelně rostly, zčásti proto, že americká ekonomika je silná. Nezaměstnanost je ve Spojených státech v současnosti na historickém minimu, na pracovním trhu je více volných míst než zájemců o ně.
Firmy proto zvyšují platy, aby si udržely stávající zaměstnance a přilákaly nové. Jenže aby si mohly vyšší platovou hladinu dovolit, budou muset v určitém momentu zdražit své produkty. A to ekonomové nazývají inflací, připomíná CNN.
Ačkoliv americká ekonomika roste už skoro devět let, inflace kupodivu zůstávala nízká, dočteme se na webu americké stanice. Centrální banka bojuje s inflací zvyšováním úrokových sazeb. Za poslední dekádu je ale nedokázala výrazně zvýšit v obavě, že by to mohlo být brzdou ekonomického oživení, případně i způsobit pokles cen.
FED na letošek plánoval pomalé zvyšování sazeb, což chtěl provést ve třech etapách. Pokud ale inflace vzroste, mohli by k tomu centrální bankéři přistoupit častěji a razantněji, než původně zamýšleli.
A co když se úrokové sazby zvýší? ptá se CNN. Cena za půjčování peněz vzroste. Firmy si budou muset půjčovat za vyšší částky, což pro ně znamená pokles zisku. Američané také zaplatí víc za své hypotéky a úvěry.
Akciové trhy v loňském roce rostly i díky setrvalému růstu ziskovosti firem, které jsou obecně v dobré kondici a investoři je za to odměnili svou důvěrou. Když ale rychle rostou úrokové sazby, akcie to často stáhne dolů. Investoři se obávají, že růst výnosů u firem zpomalí.
Nezdravě rychlý růst
Dalším faktorem, který podle CNN mohl přispět k současnému oslabení burzovních indexů v USA, jsou obavy z vývoje na dluhopisových trzích. Akcie vzbuzovaly zájem obchodníků, protože byly jedním z mála investičních nástrojů se slušnými zisky. Naopak dluhopisy vydávané americkým ministerstvem financí měly tak nízké výnosy, že se spíše vyplatilo být akcionářem firem a čerpat zisk z jejich dividend.
Obchodování s akciemi je ale rizikovější investicí než vložit peníze do dluhopisů, které garantuje americká vláda. Pokud tedy začnou výnosy z obligací růst, investoři do nich vloží část svých peněz, které vyvedou ze svých akcií. Je to pro ně bezpečnější. A právě výnosy z dluhopisů se v pátek dostaly na čtyřleté maximum, přestože včera mírně klesly.
Za růstem je nová daňová legislativa, která přiměla americkou státní pokladnu k tomu, aby si začala půjčovat více peněz. Tím se dostalo do oběhu více dluhopisů a jejich cena tak klesla. Ti, kdo si obligace kupují, chtějí právě nižší ceny a vyšší výnosy, aby se jim nákup vyplatil, vysvětluje CNN.
Také inflace dluhopisy ovlivňuje. Pokud vzrostou ceny půjček, investoři chtějí mít z dluhopisů víc. V konečném důsledku pak atraktivnější zisky z bezpečných investic – tedy z dluhopisů – snižují atraktivitu akciových trhů.
Americká stanice na svém webu závěrem podotýká, že akciové trhy od listopadu 2016 rostly až příliš, což prý nebývá úplně zdravé. Analytici jsou přesvědčení, že už delší dobu byla potřeba pěti až desetiprocentní korekce.
Období méně intenzivních nákupů by údajně trhům jen prospělo. Zlevnilo by akcie, čímž se pro investory stanou znovu atraktivnějšími. A to zvláště tehdy, když jsou americké společnosti obecně v dobré kondici. Trhy se tento týden trochu více přiblížily realitě a investoři jsou zvědaví, jestli to znamená začátek korekce, myslí si CNN.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
