Americkým mustangům hrozí, že z prérií poputují do hamburgerů

V návrhu rozpočtu administrativy Donalda Trumpa došlo na rušení zákazu vybíjení mustangů - Foto:  Comstock Images

V návrhu rozpočtu administrativy Donalda Trumpa došlo na rušení zákazu vybíjení mustangůFoto:  Comstock Images

Ještě minulý týden se hřebci Butch a Sundance svobodně proháněli travnatou prérií západní části amerického Colorada. „Mustangové si to tam mohou namířit, kam je oči ponesou, podobně jako jejich gangsterští jmenovci,“ vykresluje v reportáži týdeník Sunday Times.

Butch a Sundance patří k celkem 70 tisícům divokých koní, kteří se coby symbol nespoutanosti prohánějí dnešním americkým západem. Spojené státy koneckonců vybudovali osadníci ze hřbetů mustangů, a pro mnohé Američany je dodnes pohled na jejich stáda úchvatným zážitkem. 

Jenomže stejně jako Butche Cassidyho a Sundance Kida, ani tato svobodná stvoření nečeká nic dobrého, pokud si federálové – jak se tady říká státním úředníkům – prosadí svou. V návrhu rozpočtu administrativy Donalda Trumpa došlo i na rušení zákazu vybíjení mustangů. „Butchovi, Sundanceovi a dalším koním vážně hrozí, že skončí v mexických hamburgerových mrazácích,“ píší Sunday Times

Stížnosti rančerů 

Divocí koně žijí v USA na státem vymezených a dozorovaných územích. Daří se jim tam a jejich stáda se už početně přehoupla přes 70 tisíc kusů. Americký Úřad péče o půdu (Bureau of Land Management) přitom za maximální hranici stanovil 27 tisíc kusů. Krize je na světě. 

Rančeři si stěžují, že volně pobíhající koně likvidují pastevcům veškerou trávu a poškozují jejich chovná stáda dobytka a prasat. Píce je tak málo, že už i koně hladoví. Úřady periodicky nasazují proti stádům helikoptéry a shánějí je do ohrad, kde se o ně jakžtakž starají. Nyní ale chtějí po Kongresu, aby jim dovolil značný počet mustangů porazit. Maso by se pak mělo vyvézt do zemí, kde je jeho konzumace běžná. Advokáti tohoto drastického opatření tvrdí, že mají na mysli jen a jen dobro zvířat. 

Oběť zastánců 

Rančeři si stěžují, že volně pobíhající koně likvidují pastevcům veškerou trávu a poškozují jejich chovná stáda dobytka a prasat - Foto: Public Domain

Rančeři si stěžují, že volně pobíhající koně likvidují pastevcům veškerou trávu a poškozují jejich chovná stáda dobytka a prasatFoto: Public Domain

„Miluji koně. Motám se okolo nich celý život. Ale neschopnost kontrolovat jejich populaci vedla ke katastrofě, kterou nyní zvířata velmi trpí,“ říká Ethan Lane, ředitel Národního sdružení výrobců hovězího na federálních pozemcích (NCBA Federal Lands). Lane tvrdí, že mustangové jsou obětí svých nejhorlivějších zastánců. Na vině je podle něj vlivná lobby ochránců zvířecích práv, která opakovaně blokuje pokusy o rozumnou regulaci. Republikánský kongresman z Utahu Chris Stewart minulý týden napsal v listu New York Times, že i milovníci těchto nádherných zvířat musejí pochopit, že selhaly dosavadní pokusy omezit populační explozi. 

Je však snaha nadělat z nich koňské hamburgery jedinou cestou? Dobrovolnice T. J. Holmesová, která se stará o mustangy v údolí říčky Spring Creeku, si myslí, že rozhodně ne. „Je to hloupost. Když mustangy zvládat chcete, jde to. Potřebujete jen silnou vůli a ochotu tvrdě pracovat, což většině rančerů chybí,“ řekla Sunday Timesům. 

Očkování koní 

Její recept je jednoduchý. Očkování koní antikoncepčním proteinem PZP, který prý dramaticky sníží schopnost mustangů mít potomky. V jejím údolí s názvem Disappointment čili Zklamání to posledních šest let spolehlivě drží počet mustangů na šedesáti, takže pozemkový úřad vůbec nemusel pořádat vrtulníkové nálety na shánění stád do ohrad. „Jenže vláda se pořád vrací k nápadu s porážením koní. Přemnožení je tu přitom jen kvůli tomu, že se nikdo nestará o reprodukční proces. A pokud se tomu nikdo věnovat nebude, problém nezmizí,“ vysvětluje aktivistka. Kritici jejího receptu naopak tvrdí, že očkování injekcemi PZP je velmi složité, zejména v hornatých oblastech. 

Mustangové volně pobíhají severní Amerikou od 16. století, kdy sem španělští dobyvatelé koně takříkajíc vrátili. Původní američtí koně totiž vyhynuli už před 11 tisíci lety, připomínají Sunday Times. „Příliš mnoho původní divoké přírody jsme tady vybetonovali, a je nesmírně důležité mít zde alespoň tyhle volné prostory na západě, kde mohou koně běhat zcela svobodní,“ upozorňuje závěrem Suzanne Royová, ředitelka kampaně za záchranu amerických divokých koní (AWHCP). 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace