Američtí vydavatelé začnou vydávat překlady ruské literatury
O kulturní spolupráci velmocí, jejichž vztahy jsou v poslední době spíše napjaté, referuje americký deník New York Times.
Ruští a američtí odborníci, vydavatelé a zástupci ruské vlády nedávno oznámili, že budou spolupracovat na nové řadě překladů z ruské literatury, kterou má vydat nakladatelství Columbia University Press.
Projekt s pracovním názvem Ruská knihovna má zahrnout desítky a možná více než 100 nových překladů děl ruské moderní literatury i klasiky. Na moskevské schůzce zazněl názor, že tato spolupráce je příležitost budovat vztahy obou zemí v době zvýšeného napětí.
„Naše práce by mohla otevřít velmi rozmanité pohledy na minulost i současnost Ruska,“ řekla v Moskvě profesorka Stephanie Sandlerová ze slavistické fakulty Harvardovy univerzity a pokračovala:
„Mnozí z nás se zapojili do tohoto projektu i proto, že žijeme v neblahé politické době plné napětí a můžeme hledat mosty mezi našimi dvěma kulturami a příležitosti, kdy spolu můžeme mluvit.“
Projekt podle New York Times zažehl i odbornou debatu. V Moskvě vyvstaly ožehavé otázky: které knihy se dostanou na seznam překládaných děl? Měla by na něm být i poměrně nová postsovětská literatura? Mohlo by to pak být vnímáno jako kánon? A jak se tomu případně vyhnout?
Jennifer Creweová, která vede nakladatelství Columbia University Press, řekla, že projekt by měl zahrnout klasiku, která potřebuje nový překlad, ale i postsovětskou a současnou ruskou literaturu.
Když uvážíme čas, který zabere výběr první řady titulů a vlastní překlad, tak by se první knihy mohly vydat nejdříve v roce 2017.
Moskevskou konferenci uspořádala americká nevládní organizace Read Russia, kterou částečně financuje ruská vláda. Jejím smyslem je podpora překladů ruské literatury.
Šéf organizace Peter Kaufman řekl, že Rusko by mělo dohonit promeškaný čas v propagaci své kultury.
Překládaná díla mohou zaplnit místo na americkém knižním trhu. Deset nových literárních překladů ročně během příštích deseti let by mohlo hodně pomoci zejména autorům, kteří se nejmenují Anton Čechov, Fjodor Dostojevskij nebo Lev Tolstoj.
Prapravnuk posledně jmenovaného spisovatele Vladimir, který je poradcem prezidenta Putina pro kulturní záležitosti, řekl, že americko-ruský překladový projekt je nejnáročnější, jaký si lze za nynějších okolností představit.
Ruská knihovna je duchovním dítětem Petera Kaufmana, který je členem vedení centra pro výuku a vzdělávání v oblasti nových médií při Kolumbijské univerzitě, a bývalého nakladatele Vladimira Grigorjeva, který je ve vedení Ruské federální agentury pro tisk a masovou komunikaci. Oba se poprvé setkali na počátku 90. let minulého století.
Minulost je podle významné americké slavistky Caryl Emersonové z Princetonské univerzity uzavřená a Rusové nalézají sami sebe v tom, co čtou.
Co se ale s vámi stane, když prožijete traumatickou změnu režimu? Lidé na Západě se z nové ruské literatury mohou dozvědět věci, o kterých dosud neměli ani ponětí.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
