Angela Merkelová je počtvrté kancléřkou, bude muset hojit hluboké sociální šrámy

15. březen 2018

Bylo to nejdelší období v moderní německé historii, všímá si komentář stanice Deutsche Welle. Na mysli má téměř půlrok, který uplynul mezi německými parlamentními volbami a sestavením nové vlády v Berlíně. Ostatně spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier její zrod přivítal opatrnými slovy.

Fakta nicméně hovoří jasnou řečí: V čele kabinetu opět stanula Angela Merkelová. Už počtvrté. Nejméně pětatřicet poslanců její velké koalice ale při středečním schvalování vlády v Bundestagu hlasovalo proti ní, třiašedesátiletá politická veteránka tak získala jen o devět hlasů více, než vláda pro potvrzení bezpodmínečně potřebovala.

Většina zůstává většinou

Podle některých komentátorů však hubený výsledek není pro sňatek z rozumu mezi kancléřčinými konzervativci (CDU/CSU) a sociálními demokraty (SPD) nic nového. V letech 2005 a 2013 přeci dopadla tajná hlasování podobně. Většina ale je a zůstává většinou. A to se počítá.

Vzhledem k půlročním turbulencím, které spolkovou zemí otřásly a odhalily komplikovaná zákoutí jejích politických útrob, je výsledek voleb pro německou politiku signálem. Koaliční strany ho ale podle Deutsche Welle pochopily, když učinily slovo „nový“ klíčovým poselstvím svého budoucího vládnutí.

Fungující vláda místo prozatimní aranže

Teď už každopádně Německo má kancléřku i fungující vládu. A nikoli jen přechodné aranžmá. To je podle serveru určitě dobrá zpráva – už vzhledem k mnoha domácím a zahraničním problémům, jimž země v současnosti čelí a ještě čelit bude.

Dlouhodobě probíhající debata o dlouhých frontách před potravinovými bankami, a tudíž i o překvapivě rozšířené chudobě v jedné z nejbohatších zemí světa, odhalila mnohé. Zejména hluboké sociální šrámy, jež byly po dlouhou dobu zastíněny řadou komplikací kolem uprchlické krize.

Na mezinárodní scéně již také netrpělivě přešlapuje Evropa. Hlavně pak francouzský prezident Emmanuel Macron. A v režii šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se také mezitím rozhořela obchodní válka Evropy se Spojenými státy. V neposlední řadě rovněž vzrůstá napětí mezi Velkou Británií a Ruskem.

Propast neshod

Potvrzení kancléřky v německém parlamentu a nástup ministrů do úřadů je vyvrcholením 171 dnů trvajících politických šarvátek. To, co začalo zkoumáním nového koaličního aranžmá se Zelenými a neoliberálními Svobodnými demokraty (FDP), skončilo „v propasti nepřekonatelných neshod, aby pak přineslo staronové probuzení“, píše Deutsche Welle.

Oněch 171 dnů nám podle portálu ukázalo, že německý politický systém je schopen takovým bouřím čelit. To je dobré znamení. Přesto by prý Němci měli být pokornější při posuzování politických nesnází v jiných zemích, které překonávají srovnatelné překážky, ale v hospodářsky mnohem obtížnějších mantinelech.

Čtvrtý mandát Angely Merkelové může znamenat i její dosud největší zkoušku. Svědčí o tom i výroky prezidenta Steinmeiera, s nímž se ve středu podle ústavních zvyklostí kancléřka setkala hned dvakrát. „Jednoduché prohloubení starých metod už nebude k získání ztracené důvěry stačit. Tato vláda musí prokázat svoji platnost znovu. Ale jinak,“ cituje slova německé hlavy státu stanice Deutsche Welle.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.