Armáda EU může být jen maskováním dalších pokusů ušetřit na zbrojení

„Britské rozhodnutí odejít z Evropské unie nově oživilo debaty o potřebě vzniku společné evropské armády,“ píše britský deník The Times (www.thestimes.co.uk). List si v analýze všímá, že s novou iniciativou v tomto směru přišla jinak euroskeptická Česká republika.

Český premiér Bohuslav Sobotka na každoroční poradě českých velvyslanců v Praze nedlouho po summitu Angely Merkelové, Mattea Renziho a Francoise Hollandea zdůraznil, že Evropa se dlouhodobě bez společné evropské armády neobejde. Vyjádřil také naději, že říjnový summit Evropské unie v tomto smyslu přinese konkrétní návrhy a sliby. Hrozba imigrace, islámského terorismu i ruské agrese jsou podle Sobotky příliš závažnými faktory.

„Výzva českého premiéra přišla v době zásadní transformace Evropské unie. S odchodem Británie musí blok sedmadvaceti států ukázat, že dokáže čelit výzvám 21. století. Bezpečnost a obrana mohou být hlavními motivy unijního restartu u příležitosti 60. výročí Římských smluv v příštím roce,“ píší Timesy.

List připomíná, že jako první dali impuls k společným evropským ozbrojeným silám někdejší britský premiér Tony Blair a bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. Britsko-francouzská deklarace ze Saint-Malo z roku 1998 jako první mluvila v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky o ustavení „bojových skupin“, které se budou podobat aliančním silám svoji velikostí i rychlostí nasazení. Blair s Chirakem plánovali patnáct skupin po 1 500 vojácích, s dobou nasazení do pěti až deseti dnů. „Od roku 2005 skutečně existují pod unijní vlajkou dvě takové skupiny po dvou tisících vojácích. Nikdy však nebyly v přímém boji,“ píší Timesy.

Spojené státy i Severoatlantická aliance se už ani netají tím, že je debaty o unijní vojenské integraci unavují. Americký velvyslanec při NATO Douglas Lute dal jasně najevo, že Washington nepodpoří zdvojování vojenských struktur, které by měla plně zajišťovat Aliance.

Trumpova hrozba

Podle analýzy Timesů navíc možná jde unijním lídrům ještě o něco jiného. Za řečmi o vojenské konsolidaci Evropy může být dovedně skrytá snaha osekat výdaje na armádu ještě více než dosud. NATO požaduje, aby členské země vynaložily dvě procenta HDP na zbrojení, což ale momentálně plní jen čtyři evropské státy – Řecko, Polsko, Estonsko a Velká Británie. Ve Washingtonu proto sílí hlasy, že NATO by mělo podporovat jen ty země, které závaznou částku opravdu dávají. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump navíc vyděsil bývalé sovětské satelitní země ve střední a východní Evropě, když pohrozil, že vojenská pomoc Aliance nemusí být napříště automatická.

Podle Timesů by bylo možné splnit sen bruselských eurofederalistů o vojenské spolupráci jinak, jenomže Bruselu se takový nápad zcela jistě líbit nebude. Vyžadoval by opustit snění o společném unijním velitelství – bohatě by stačila detailnější a kvalitnější vojenská spolupráce mezi národními státy, které by se podělily o náklady na novou výzbroj. „Unie na něco takového ale slyšet nebude,“ píše list. Svou pošetilost už dostatečně demonstrovala tím, když se rozhodla mít vlastní satelitní naváděcí systém, který by byl rivalem americké GPS. „Měl fungovat už v roce 2008, ale nebude spuštěn před rokem 2020 a náklady na něj se vyšplhají na dvacetinásobek původní částky,“ uzavírá londýnský deník The Times.

autor: rma
Spustit audio