Armagedon v oceánech: znečištění plasty nabývá hrozivých rozměrů

Anebo jinak, celkově lidstvo od roku 1950 zamořilo světové oceány asi 150 milióny tun plastů. A protože dobu jejich rozkladu lze odhadovat na stovky let, všechny odpadky se ve světových mořích stále nacházejí.

I tato alarmující fakta zazněla v keňské metropoli Nairobi na nedávné konferenci OSN. Ta chtěla přijít s ambiciózním cílem – zintenzivnit boj proti rizikům, která ohrožují nejen ekosystémy moří, ale i na celé planetě, uvádí na svých stránkách BBC. A dodává, že zástupci ze dvou stovek zemí světa doslova „bili na poplach“.

„Jde jednoznačně o celoplanetární krizi. V průběhu několika posledních dekád, kdy jsme objevili a oblíbili si pohodlí a dostupnost plastů, ničíme ekosystém v mořích velmi rychlým a bezstarostným tempem,“ posteskla si v rozhovoru pro britskou stanici specialistka na oceány Lisa Svensonová, která pracuje pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

Zákazy nepomáhají

„Je to Armagedon v oceánech,“ cituje zase slova výkonného ředitele tohoto programu Erika Solheima web americké televize CBS. A upozorňuje, že ve světě už delší dobu platí zákaz vyhazování plastů do moře. Neblahé praktiky ale pokračují dál.

V drtivě většině případů se plasty dostávají do moří z pevniny. Podle odhadů environmentalistů pochází až 55 procent plastového odpadu z pěti asijských zemí: Číny, Indonésie, Thajska, Vietnamu a Filipín. Nemalý podíl ale mají podle CBS i Spojené státy.

Cesta řekami

Většina plastů se do oceánů dostává z pevniny řekami, a mořské proudy je pak rychle roznášejí. Doslova „plastové ostrovy“ obrovských rozměrů zaregistrovali vědci v Tichém oceánu a Severním moři, doplňuje BBC.

Na konferenci v Nairobi bylo zřejmé, že státy si nastalou krizi začínají uvědomovat. Dvě stovky zemí podepsaly rezoluci, která vyzývá ke snížení rizik plynoucích ze znečištění moří. Zatím sice není právně závazná, ale podle zástupců Norska, které je v boji proti plastové hrozbě velmi aktivní, jde o velmi významnou iniciativu.

„Dosáhli jsme dohody, která umožní vytvořit společnou platformu a vypracovat právně závazná opatření na mezinárodní úrovni. A to do osmnácti měsíců,“ slíbil na summitu norský ministr životního prostředí Vidar Helgesen.

Optimismus vycházející ze slibů

Jak podotýká CBS, optimismus je na místě. Ovšem pouze pokud vychází ze slibů, kterými se v Nairobi nešetřilo. Indonésie, druhý největší znečišťovatel – například uvedla, že do roku 2025 zredukuje svůj oceánský odpad o sedmdesát procent. Pochyby o reálnosti tohoto závazku ale zazněly ještě během samotné konference.

Plasty - plastové láhve - plastový odpad - plýtvání - recyklace|foto: CC0 Public domain

Stejně razantně se chce s plastovým odpadem vypořádat i čínská vláda. „Pokud některá ze světových velmocí prochází nevídanými a rychlými změnami, pak je to právě Čína. Rychlost a odhodlání k transformaci jsou enormní,“ myslí si ředitel Programu OSN pro životní prostředí Solheim.

Důraz na prevenci

Ne všichni ale odjížděli z Nairobi s optimismem. Někteří ekologové poukazují na to, že ambiciózním slibům chybí jakýkoli časový rámec a také skutečný důraz na prevenci. Tisha Brownová z organizace Greenpeace si ve vyjádření pro BBC posteskla: „Vítáme skutečnost, že si zástupci z celého světa uvědomují naléhavost problému. V kontextu tak masivní hrozby ale potřebujeme mnohem důraznější a rychlejší kroky.“

Erik Solheim s tímto postupem souhlasí, nabízí však také zcela konkrétní kroky. „Naštěstí známe rychlejší a jednodušší řešení. K mnoha plastovým produktům přece existují vhodnější a bezpečnější alternativy. Nepotřebujeme přece, aby naše jídlo bylo pokaždé baleno do plastů. A rozhodně se dokážeme obejít bez plastových kelímků na kávu a obalů na každou drobnost našich každodenních životů. Tady jde o ekologickou katastrofu způsobenou leností. A tu lze přemoci zdravým rozumem a politickou odvahou,“ přináší CBS slova ředitele Programu OSN pro životní prostředí Erika Solheima.