Artróze kolen lze předcházet. Není to nevyhnutelný důsledek stáří, zjistili vědci

Bolestivé onemocnění kloubů a hlavně těch kolenních je dnes v západní populaci dvakrát rozšířenější než před druhou světovou válkou. Zjistili to vědci, podle nichž je to mimo jiné důsledek stravy a nevhodné obuvi. Dalším faktorem je rozšíření obezity a také fakt, že se prodlužuje délka života. Osteoartritida kolen je podle magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences bolestivá a podílí se v západním světě zhruba dvaceti procenty na všech kloubních onemocněních. Badatelé prozkoumali dva a půl tisíce koster od pravěkých lidí po současnost a zjistili, že nemoc eskaluje po relativně dlouhém období stability teprve v posledních dekádách.

Výzkum zaštítil profesor biologie Daniel Lieberman z Harvardovy univerzity, podle něhož je třeba, aby se podrobné šetření zaměřilo na to, co způsobilo dalekosáhlé změny v této oblasti v posledních sedmdesáti letech.

Experti berou v úvahu hlavně nedostatek pohybu, přejídání a konzumaci rafinovaných cukrů. Příčinou může být i chůze po vydlážděných chodnících, kterých nikdy tolik nebývalo. „Artróza kolen není osudová a nevyhnutelná. Bylo by daleko lepší, kdyby lidé mohli žít do šedesáti, sedmdesáti nebo osmdesáti let bez této nemoci. Jenže naše společnost nedělá pro prevenci zhola nic,“ říká Lieberman.

Kosti se dřou o sebe

Při artróze dochází k narušení chrupavčitého lůžka kloubů. To slábne a nenávratně se pak mění i samotná tkáň kloubů. Když chrupavková ochrana zcela zmizí, kosti se dřou o sebe, což je velmi bolestivé. Klouby se navíc vychylují z osy, mění usazení a kolena se křiví. To vše doprovází stále více bolesti. Tři čtvrtiny nemocných říkají, že je bolesti prakticky neopouštějí. „Léčba se dnes omezuje na analgetika a steroidové injekce do kolen. Nakonec dochází k výměně kloubů za umělé,“ píše magazín.

Jedním z vědců podílejících se na výzkumu byl Ian Wallace. Zkoumal kosterní ostatky ve Spojených státech a zjistil, že degenerativní změny indiánských kostí z Ohia a Missouri starých tři tisíce let a kostí lidí z počátku 20. století jsou prakticky stejné. „Všechno se začalo měnit až po válce,“ píše vědecký magazín.

Pozor na pasivitu a cukry

„Faktorů je zřejmě více, ale dva jsou nápadné, fyzická pasivita a přehnané množství pokrmů s prozánětlivým účinkem, zejména cukrů,“ říká Wallace. Ortoped Philip Conaghan výsledek studie uvítal. „Když budeme znát lépe příčiny, můžeme se více soustředit na prevenci,“ řekl magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: rma
Spustit audio