Atentát v srdci Londýna odhalil „novou tvář terorismu“
Přesně rok od krvavých atentátů v Bruselu ukázal teror svou brutální masku v samotném srdci Londýna. Pro město to byl to nejhorší atentát od července roku 2005, kdy v Londýně zaútočila čtveřice britských islamistů na systém hromadné dopravy a zabila 52 civilistů. Cílem včerejšího útoku byl jeden z nejstarších parlamentů, symbol nejen britské demokracie. Její představitelé, včetně premiérky Theresy Mayové, zaujali pevný postoj a prohlásili, že se terorismem nenechají zastrašit. Stejný názor, jak dokazuje čilý ruch na sociálních sítích, sdílí i britská veřejnost.
Vyšetřování je v plném proudu a média analyzují hlavně fakt, že středeční útok byl dalším příkladem takzvané „nové teroristické vlny.“ Krveprolití na Westminsterském mostě a v bezprostřední blízkosti parlamentu bylo zločinem, na nějž se britské bezpečnostní složky dlouho připravovaly, píše server BBC. Byl to však úder, který se nedá předvídat.
Současný terorismus nechce jen mrzačit a zabíjet. Jeho cílem je především vyvolat strach, paniku a chaos, otřásající samotnými základy města či celého národa. A londýnský útočník se o toho, byť s omezenými prostředky, snažil dosáhnout.
Doby, kdy terorismus charakterizovaly sofistikované bomby, útočné zbraně a měsíce plánování, jsou podle BBC v nenávratnu. Západní zpravodajské služby, hlavně britská MI5 a její partnerské agentury jsou v identifikaci a rozbití těchto nových spiknutí velmi dobré. Podle BBC o tom svědčí řada, podle posledních informací třináct, pokusů o teroristické údery, které se bezpečnostním složkám podařilo překazit.
Síla bezpečmostních složek
Zpravodajské služby by nicméně měly dostat pro boj s podezřelými aktivitami všeobecnou podporu a odpovídající finanční prostředky. Nepůjde totiž o nic jednoduchého. Jsme svědky zcela odlišné tváře teroru. Fanatik či vyšinutý útočník může páchat zločiny bez jakýchkoli instrukcí či komunikace s „ústředím“ teroristických uskupení, jako jsou Islámský stát či Al-Káida. A bezpečnostní složky o něm vůbec nemusí vědět, píše server BBC.
Ve stejném tónu se nese i komentář britského listu Independent, na jehož portálu čteme: „Je to nová kapitola zločinného jednání. Byli jsme toho svědky ve francouzské Nice či během vánočních trhů v Berlíně. Poučení je prosté a zároveň alarmující: Každý, kdo má přístup k motorovému vozidlu, je může použít k teroristickému útoku. A přesně tohle se stalo na Westminsterském mostě.
Samozřejmě, po úderu v samém pulsujícím centru Londýna, bude třeba přehodnotit bezpečnostní opatření. Už teď víme, že se možná staly chyby. Dostalo se nám ale poučení. Přeměnit „matku parlamentů“ v pevnost, je to poslední, co bychom si přáli. Takový krok by ještě více vzdálil politiky od lidí, jimž mají sloužit. A to právě ve chvíli, kdy by jim měli být nejblíž, píše Independent.
Politiky útok semkl
Britský deník Guardian ale uvádí, že středeční útok politiky a veřejnost spíše semkl. Jsou místa, která se stala symbolem neoblíbeného politického establishmentu či vzdálených a všemocných center moci. Ve Spojených státech je to hlavní město, Washington, D.C., pro euroskeptiky jednoznačně Brusel a pro Brity Westminster.
Po pokusu o atentát na londýnský parlament se však skeptické odsudky rozplynuly. Westminster byl najednou místem, kde se strachují o své blízké poslanci, úředníci, ale i náhodní turisté. Tápou v nejistotě a na svých mobilních telefonech nervózně loví zprávy o nejnovějším vývoji situace.
Kdykoliv jindy by byl poslanec Tobias Ellwood jen klasickým konzervativním zákonodárcem. Hned v prvních okamžicích po atentátu však, navzdory striktním bezpečnostních nařízením, přispěchal na pomoc policistovi, jehož útočník v bezprostřední blízkosti parlamentu pobodal.
Přesto, že se ho Ellwood - pomocí umělého dýchání - snažil zachránit, policista zraněním podlehl. Poslanec a bývalý voják se zachoval jako hrdina. Možná i proto, že jeho bratr v roce 2002 přišel o život při teroristickém útoku na Bali, píše Guardian a dodává:
Emoce i obavy politiků
Zdá se, že se musí stát tragédie, abychom si uvědomili, že ti, které volíme, aby zajišťovali demokratický chod země, nepřestávají být obyčejnými lidmi. Loni to byla vražda labouristické poslankyně Jo Coxové, co nám připomnělo, že politik či politička je také živá bytost plná emocí i obav. Tehdy jsme přestali s kritikou a odsudky. Ale jen na krátkou chvíli, všímá si Guardian.
Včerejší útok se odehrál přesně rok po atentátech v Bruselu. Sebevražední útočníci tam tehdy zavraždili 32 lidí. Město poté na pár dnů přestalo být centrem nemilovaného unijního diktátu. Stalo se dějištěm krveprolití a lidského utrpení. Teď došlo na Westminster, místo plné konkrétních lidí ohrožených stejně jako my všichni, uzavírá britský deník Guardian.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
