Berlín je pobouřen Erdoganovým přirovnáváním Němců k nacistům

22. březen 2017

„Přirovnávání Německa k nacistickému režimu musí přestat,“ prohlásila spolková kancléřka Angela Merkelová. Reagovala tak na nedělní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ji obvinil z nacistických praktik. „Srovnávání s nacismem musí přestat. Není možné dopustit, že padne každé tabu, aniž by se bral ohled na oběti národního socialismu,“ stojí ve vyjádření Merkelové. Podle ní Erdogan s označováním Němců za nacisty udělal velký přešlap. Většině německých novinářů se ale její reakce zdá slabá a nedůrazná. Turecký tisk naopak soudí, že Berlín roztržkou sleduje úplně jiné, skryté cíle.

Erdoganovy výpady si podle listu Süddeutsche Zeitung zasluhují odpovídající reakce. Berlín by měl zvolit tvrdší tón. „To je jediné, čemu prezident Erdogan rozumí,“ píše komentátor Stefan Kornelius. Vedle tradičního odvolávání diplomatů na určitou dobu je podle něj vhodným nástrojem odvety také ekonomický tlak. Takzvané předvstupní dotace lze snížit, případně úplně zrušit. „A můžeme dát k ledu i jednání o vstupních vízech pro Turky,“ radí Süddeutsche Zeitung. Tyto restriktivní kroky ovšem mohou Erdoganovy oponenty nahnat do prezidentovy náruče, připouští deník.

Německá vláda by však měla zvážit, nakolik Erdogan svými výroky poškozuje její důvěryhodnost. Tomu je třeba zamezit. Když to Berlín nechá být, bude vypadat slabě a bezmocně. Dokud oběť neukáže, že se umí bránit, může se jí Erdogan vysmívat dál. „Ačkoli archaické řinčení zbraněmi je západní Evropě už dávno cizí, tváří v tvář Erdoganovi je nezbytné. Kdyby z žádného jiného důvodu, tak zcela určitě kvůli nutné sebeobraně,“ píše deník Süddeutsche Zeitung a dodává:

Urážka státnického majestátu

„Bývaly doby, kdy urážka panovníků skončila válečným konfliktem. Naštěstí to máme za sebou. Bundestag vyškrtl urážku státnického majestátu z trestního zákoníku. Jenomže provokace nesmí zůstat bez odezvy. Erdogan není žádný politický nováček, jemuž by bylo možné odpouštět machistická gesta,“ zdůrazňuje komentátor deníku Süddeutsche Zeitung.

Logo

Naopak turecký provládní list Hürriyet tvrdí, že Německo přiživuje konflikt s Erdoganem záměrně. „Dobře vědí, že konflikt jim hraje do karet,“ tvrdí deník. „Ač je to k nevíře, Německo se zřejmě rozhodlo, že mu vyhovuje, pokud v tureckém dubnovém referendu o ústavních změnách vyhrají stoupenci posílení prezidentových pravomocí. Jak jinak si lze vysvětlit nedávné prohlášení šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND), podle něhož Ankara nepředložila žádné důkazy o účasti güllenistů na puči z loňského 15. července? Kdy jindy šéf BND mluvil s novináři, a navíc o cizí zemi? A proč to načasování?“ ptá se turecký deník Hürriyet.

Unijní strategie

Odpověď na tyto otázky podle listu nenechává nikoho na pochybách. Vše je součástí dlouhodobé strategie, jak udržet Turecko mimo Evropskou unii, dokonce v co nejuctivější vzdálenosti. Zvítězí-li v referendu prezidentský tábor, Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje bude mít další dekádu u moci jistou. A to také znamená desetiletý odklad přístupových jednání. „Je to velmi krátkozraká dlouhodobá strategie,“ píše turecký list Hürriyet.

Zafer Sirakaya, šéf Svazu evropských tureckých demokratů, tedy organizace, která pořádá agitační mítinky před tureckým referendem, nicméně sdělil německému magazínu Wirtschaftswoche, že turečtí představitelé už žádná shromáždění v Německu pořádat nebudou. „Před referendem už nebudeme organizovat žádné další akce s tureckými vládními činiteli,“ řekl Sirakaya. Představitelé Erdoganovy vládní strany AKP na to reagovali prohlášením, že „dílčí propagační akce v Evropě stále ještě plánují, hlavní aktivity ale hodlají vyvíjet v Turecku.“ Tolik německý týdeník Wirtschaftswoche.

autor: rma
Spustit audio