Budoucnost Evropy podle Macrona, Junckera a Merkelové

Pak přišel na scénu francouzský prezident Macron se slibem velkých reforem. Ve dvou obsáhlých proslovech přestavil svoji vizi na obnovu Unie.

Ta má mnoho styčných bodů s plány předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Také s německou kancléřkou Merkelovou se šéf Elysejského paláce na mnohém shodne. Svůj poslední projev jí dokonce předem poslal k doladění.

Čas na změny

Macronovy vize, Junckerovy plány a váhání Angely Merkelové shrnuje německý deník Die Zeit. Analyzuje jejich postoje a možné průsečíky mimo jiné v pohledu na změny evropských smluv, vznik společné evropské armády, ustavení evropského ministerstva financí, společnou obranu vnější hranice nebo evropský azylový úřad.

Brzy po svém zvolení Macron navštívil Berlín, aby s Merkelovou prodiskutoval budoucnost evropského projektu. Kancléřka mu na tomto prvním setkání vyšla vstříc. Nechala se slyšet, že pokud to bude nutné, je připravená odsouhlasit změny evropských smluv.

Takovému kroku se Unie dlouho vyhýbala. Úpravy by totiž znamenaly právní změny, o kterých by v některých členských zemích musela rozhodnout referenda. S vědomím toho, že v roce 2005 Francouzi a Holanďané zprvu přijetí evropské ústavy odmítli, se předseda Evropské komise Juncker do změn v unijních strukturách dosud příliš nehrnul. Podle Macrona by se ale o změnách smluv mělo začít diskutovat, a to i s občany. Mnohé z jeho návrhů totiž nebude možné realizovat beze změn v evropském právu.

Evropská armáda

Členské státy Unie se zavázaly, že mezi sebou nebudou válčit a že budou pracovat na společné obraně. Návrh na vybudování celoevropské armády není nový. Macron, Juncker i Merkelová jsou pro, a podle průzkumů veřejného mínění spolu s nimi i sedmdesát procent obyvatelstva EU. Macron chce do roku 2020 vytvořit jednotky rychlého nasazení a financovat je z nově vzniklého společného rozpočtu na obranu.

Největší francouzská letadlová loď Charles de Gaulle|foto: U. S. Navy

Sjednocení armádní výbavy by bylo přínosné, pro pořizování zbraní by také bylo praktičtější mít jednu společnou armádu. Není ale zatím jasné, jestli v nějaké dohledné budoucnosti bude průchodné třeba i to, aby o úkolech francouzské letadlové lodi rozhodovala Evropská rada, a nikoliv prezident v Paříži, podotýká Die Zeit.

Společný rozpočet

Dalším z návrhů je zřízení postu evropského ministra financí, které podporuje Macron i Juncker. Německo vznik úřadu zatím odmítá. Experti se shodují, že je třeba společně koordinovat rozpočet a ekonomiku jednotlivých členských států. Otázkou je, kdo by měl evropského ministra financí jmenovat a na jeho činnost pak dohlížet.

Podle Junckera by to měl být Evropský parlament, Macron zase navrhuje vznik separátního parlamentu eurozóny, který by také prosazoval její společné zájmy. V současnosti o evropských financích rozhodují především příslušní ministři jednotlivých zemí, kteří přirozeně prosazují národní zájmy na prvním místě. Společný rozpočet eurozóna zatím nemá.

Pohraniční stráž

Dalším úkolem Evropské unie je zajištění vnějších hranic. Za tímto účelem byla loni rozšířena agentura Frontex, která se transformovala v pohraniční a pobřežní stráž. V současnosti má sedmnáct set zaměstnanců a dalších patnáct set v rezervě, působí v hraničních oblastech a vodách Řecka, Itálie, Bulharska a Španělska. Juncker v letošním proslovu ke stavu Unie označil Frontex za přínos pro společnou ochranu hranic.

Macron ale navrhuje i vznik evropské hraniční policie. Na to asi v dohledné době nedojde, mohlo by však dojít k zavedení elektronické evidence přicestovalých podobné americkému systému ESTA.

Migranti ve Středozemním moři|foto: CC0 Public domain

Občané mimoevropských zemí by se tak museli v systému předem registrovat a na základě toho by byli kontrolováni. Systém by ale platil jen pro občany těch zemí, kteří nepotřebují pro cestu do Evropy víza, jako například pro Američany a v budoucnu pravděpodobně i Brity.

Jednotný azylový systém

Francouzský prezident dále volá po vzniku evropského azylového úřadu, který by měl sjednotit a urychlit zpracovávání žádostí. Pro tento účel by měl být rozšířen stávající Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO). Ve své posílené podobě by měl zajistit, že jsou kritéria pro schvalování žádostí ve všech unijních zemích stejná, konečné rozhodnutí ale zůstane v rukou jednotlivých států.

To jsou jen některé z návrhů na reformaci Evropy. Deník Die Zeit jich vyjmenovává celkem dvacet, najdeme mezi nimi třeba vznik agentury pro kyberbezpečnost, sjednocení minimální mzdy a zavedení evropského úřadu práce nebo rozšíření programů studentské mobility.