Čečenská válka se přesouvá na Ukrajinu a s ní i vlna násilí

Ukrajinská advokátka Hanna Maljarová sleduje s rostoucími obavami zprávy o kriminalitě čečenských gangů a členů polovojenských jednotek. „Vypadá to, jako by východní hranici ovládanou separatisty mohl kdokoliv nelegálně překročit a pak spáchat zločin na Ukrajině,“ říká.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že někteří Čečenci na Ukrajině jsou obyčejní uprchlíci. Jiní zase obyčejní zločinci. Další přijeli jako bojovníci za svobodu, protože chtějí bojovat proti Rusům a jejich spojencům. Někteří Čečenci ale spadají do všech těchto kategorií.

Maljarová, která vystupuje jako nezávislá kriminoložka, říká, že mnoho Čečenců z Ruska našlo útočiště v Oděse. „Ukrajina je vítané útočiště pro lidi, které v Rusku stíhají za teroristické útoky,“ tvrdí právnička a dodává, že Čečenci se na Ukrajině domluví rusky.

V neděli 22. září nahrál Vjačeslav Abroskin, první náměstek šéfa ukrajinské policie, na svůj Facebook několik fotografií právě zatýkaných lidí.

„Nemám nic proti obyčejným Čečencům, ale lidé, kteří k nám jezdí, aby tu páchali zločiny, tu chci vidět jenom takhle,“ napsal Abroskin po policejním zásahu na jihu Ukrajiny. Někteří ze zadržených měli rozpažené ruce, jiní zase leželi na asfaltu obličejem k zemi. Ale i přísnější postup proti Čečencům může mít nebezpečné následky.

„Pokud Ukrajina zvýší tlak na čečenské militanty, povede to k riziku teroristických útoků,“ říká Grigorij Švedov, šéfredaktor stránek Kavkazskij Uzel a významný lidskoprávní aktivista.

Už dnes to vypadá, jako by se v rámci ukrajinského konfliktu odehrávala ještě jedna válka – válka, ve které bojují čečenští muslimové, vedoucí svůj džihád proti Moskvě, agenti čečenského prezidenta a spojence Moskvy Ramzana Kadyrova, a také příslušníci jiných tajných služeb.

Logo|foto:Český rozhlas

V posledních dvou třech letech Kadyrov pronásledoval lidi, o kterých mluví jako o svých „osobních nepřátelích“, i v blízkém Turecku. Proto jich odtamtud hodně odešlo na Ukrajinu.

Ukrajinský nebo ruský špión?

V některých případech je pro ně obživou válka. Rádio Svobodná Evropa nedávno přineslo reportáž s titulkem Ukrajina: druhá fronta čečenské války.

Na začátku září před Besarabskou tržnicí v Kyjevě vybuchla Toyota a na seznam obětí vražd v ukrajinském hlavním městě tak přibylo další jméno: Timur Machauri, čečenský příslušník ukrajinského dobrovolnického praporu, kterého na Ukrajině předtím krátce věznili za nezákonné ozbrojování.

Machauri už dřív strávil tři roky za mřížemi v Turecku. Zavraždil totiž čečenského islamistu z takzvaného Kavkazského emirátu, skupiny, kterou jak Rusko, tak USA označují za teroristickou. Džihádisté z této formace se hlásí k organizaci násilných útoků a zavraždění stovek civilistů v různých částech Ruska, uvádí Daily Beast.

Na Ukrajině Machauriho občas považují za ruského špióna, jiní tvrdí, že byl věrný Kyjevu. Vyšetřovatelé doteď nevědí, jestli za jeho smrt může teroristický útok. „Existuje několik verzí: vraždu si mohly objednat buď ruské tajné služby, nebo někdo tady, kdo si přál Machauriho smrt,“ říká advokátka Maljarová.

Machauri byl jedním z asi stovky čečenských dobrovolníků na východní Ukrajině. Slouží mezi nimi i veteráni čečenských válek, kteří s Ruskem bojují už víc než dvě desítky let. Další jsou přesvědčení džihádisté. Najdeme tu i muže, kteří byli v armádě takzvaného Islámského státu, ale ve válce na Blízkém východě se rozčarovali.

Bojovníci syrské povstalecké milice Ahrar aš-Šám|foto: youtube.com

Konflikt na Ukrajině, který už stál tisíce životů, vede k obavám z terorismu i bez toho, že by do něho zasahovali Čečenci. Obavy z teroru posílily nedávné výbuchy v muničním skladišti v Kalynivce. Úřady mluví o „sabotáži“ a z oblasti se muselo evakuovat 30 tisíc lidí.

Společný nepřítel

Čečenští velitelé, kteří na straně Ukrajiny bojují proti Ruskem podporovaným separatistům tvrdí, že mají s Ukrajinci společného nepřítele, a proto je přirozené, že spolupracují. „Naším cílem je rozbití ruského impéria. Teď je nás asi sto, ale když bude potřeba, z Evropy může Čečenců přijet víc než tisíc,“ říká Adam Osmajev, velitel dalšího čečenského praporu.

Osmajeva i jeho ženu, Aminu Okujevovou, v Rusku stíhají za terorismus. Osmajev se údajně pokusil zorganizovat atentáty na čečenského vůdce Kadyrova i na ruského prezidenta Vladimira Putina. Okujevová prý zase dlouhodobě podporovala teroristické podzemí v Čečensku.

Osmajev obvinění popírá. Teď se se ženou oba účastní války na Ukrajině, o které mluví jako o „válce za osvobození Čečenska.“ V červnu se v Kyjevě málem stali obětí atentátu. Tvrdí, že ho zorganizovaly buď ruské tajné služby nebo Kadyrov.

V Rusech, ať už si o válce na Ukrajině myslí cokoliv, obvykle Čečenci nebudí nejmenší sympatie. Není pro ně lehké zapomenout na oběti jejich teroristických útoků. Čečenští islamisté jsou zodpovědní například za útok na školu v Beslanu v září 2004, kde zahynulo 333 lidí, převážně dětí.

Logo|foto:Český rozhlas

Čtrnáctého září ukrajinští pohraničníci v Černobajivce v Chersonské oblasti jižně od Kyjeva zadrželi osm ozbrojených mužů z Čečenska a Dagestánu. Ve zprávě o zatčení čteme, že u sebe měli cizí pasy, ruční granáty, pistole Glock a Makarov, útočné pušky AK-74, ostřelovačské pušky, výbušniny, kukly a přístroje pro noční vidění.

Píše se tam také, že muži „předstírali, že jsou členy jedné z ukrajinských patriotických organizací“, na Ukrajinu ale přišli ilegálně. I to je jeden z případů, kdy není jasné, jestli šlo o zločince, teroristy, nebo bojovníky za svobodu, konstatuje autorka článku na americkém serveru Daily Beast.