Čech ilegálně likviduje deštné pralesy. Brojí proti němu ekologové i peruánská vláda

Melku podezírají také z toho, že vytvořil systém, kdy malé offshorové společnosti pralesy vykácejí a dříve než za to mohou být postiženy, prodají plantáže velkým firmám a samy zaniknou. Velké korporace tak získají nové plantáže, ale zároveň se mohou dál pyšnit neposkvrněnou pověstí.

Na pochybné jednání společnosti United Cacao, která Melkovi patří, upozornil už loni britský deník Guardian. Společnost zřízená v daňovém ráji na Kajmanských ostrovech měla podle Environmental Investigation Agency (EIA) zlikvidovat několik tisíc hektarů původního deštného pralesa v Peru. Britská nezisková organizace EIA monitoruje případy ničení životního prostředí,

Melka údajně ovládal 25 společností. Jen u jedné byl sice uveden jako vlastník, u všech ostatních ale figuroval jako jediný zmocněnec. Dvě z těchto firem prý zlikvidovaly přes 11 tisíc hektarů pralesa. EIA k tomuto odhalení použila analýzu satelitních snímků.

Peruánská vláda je bezmocná

Odlesnění potvrdil i Greg Asner z Carnegie Institute for Science. Ten porovnal mapy zobrazující množství uhlíku v oblasti. Změny jasně dokládají, že odlesnění se muselo týkat původního nedotčeného a tedy nejcennějšího pralesa.

„Ilegální kácení deštných pralesů a jejich přeměna v plantáže představují zřejmě vůbec největší nebezpečí pro peruánské lesy. Vláda v Limě bohužel nedokáže vynutit dodržování zákonů, a to ani v případě, že se podaří nezákonnosti jasně zdokumentovat a nahlásit,“ uvedla ředitelka peruánské pobočky EIA Julia Urrunagaová.

Investigan a Dennis Melka - https://t.co/3gKE1yWpSu pic.twitter.com/x1M1v3y572

— Diario Ahora (@diarioahora) 7. března 2016

Peruánské ministerstvo životního prostředí zahájilo proti Melkovým firmám soudní řízení už v srpnu 2014. Vyšetřování probíhá, jednání firem se ale nepodařilo zabránit.

Podle serveru Redd monitor, přicestovali letos v dubnu zástupci Peru do Evropy a dožadovali se stažení Melkovy společnosti United Cacao z londýnské burzy. Jejich požadavek podpořilo na 60 peruánských organizací.

„Požadujeme, aby londýnská burza okamžitě zastavila obchody a zrušila registraci této firmě, která se pohybuje mimo zákon,“ prohlásil Robert Vasquez, prezident společnosti FECONAU, která hájí zájmy původních peruánských obyvatel.

„Nezákonnosti a ničení pralesů, kterých se společnosti Dennise Melky dopouštějí v Amazonii, jsou veřejně známé po celé roky. Ilegální ničení pralesů, porušování práv původních obyvatel a nerespektování státních orgánů – to není typ investic, které Peru potřebuje,“ cituje server Redd monitor prohlášení Julie Urrunagové.

Komunita Santa Clara de Uchunya, která je kácením postižená, natočila i dokumentární video, v němž ukazuje dopad Melkových plantáží na životní prostředí. Někteří lidé, kteří ve filmu účinkovali, stejně jako další aktivisté čelili pak podle serveru Redd monitor anonymním výhružkám.

Logo|foto:Český rozhlas

Desítky zavražděných ekologů

Připomeňme, že v případě Jižní a Střední Ameriky tyto výhružky často nejsou jen prázdnými slovy. Vraždy ekologických aktivistů, kteří brání dravým společnostem v byznysu, jsou tam poměrně běžnou událostí. Jedná se o desítky zavražděných lidí ročně.

V reakci na tato obvinění vydala firma United Cacao letos v květnu prohlášení, podle kterého společnost funguje zcela v souladu se zákony na ochranu životního prostředí. Zveřejnila také rozhovory s drobnými farmáři, kteří fungují v sousedství firmou ovládaných pozemků a kteří jsou součástí financovaného programu na podporu malých zemědělců.

Melka také už v jednom z dřívějších rozhovorů odmítl obvinění s tím, že ve chvíli, kdy se jeho firmy na půdu dostaly, byla už vykácená, a tudíž nemůže nést za poškození odpovědnost.

Ochránci životního prostředí z Environmental Investigation Agency ovšem s tímto tvrzením nesouhlasí. Organizace na svém webu Eia-global podrobně odhaluje, jak celý nelegální systém funguje. Společnosti, které čelí obviněním, prý nyní chtějí nelegálně vytvořené plantáže prodat, zbavit se tak odpovědnosti a vyhnout se právním následkům svého konání. Případné sankce by se přitom mohly pohybovat v řádu milionů dolarů.

Problém je v tom, že většina těchto společností vznikla v daňovém ráji a má neprůhlednou strukturu. Není tedy jasné, kdo komu co prodává ani to, jestli obě společnosti nevlastní ten samý majitel. Fakt, že se jedná o offshorovou společnost, má pro vlastníky i další výhody. Mohou se tak vyhnout placení daní v Peru a uzavírat dohody bez schválení peruánskou justicí.

Podle Environmental Investigation Agency si Dennis Melka podobnou praxi vyzkoušel už v tradičním centru produkce palmového oleje – v jihovýchodní Asii, konkrétně v Malajsii. Právě tam prý Melka zbohatl. A právě tam stejná korporace jen pod jiným jménem „Asian Plantation Ltd“ vykácela na 25 tisíc hektarů lesa a zřídila tam plantáže na palmový olej.

Logo|foto:Český rozhlas

Asian Plantation a její dceřiné firmy pod vedením Melky od roku 2007 získaly v Malajsii levně velká území, která následně proměnily v plantáže. Tisíce hektarů lesa zlikvidovaly ve spojení s politicky spřátelenými dřevařskými firmami.

Vykácej a zmiz

Pod Melkovým vedením pak Asian Plantation vstoupila na londýnskou burzu a deklarovala, že její území má výrazně vyšší hodnotu, než byla částka, za kterou ho koupila. Následoval prodej Asian Plantation společnosti Felda Global Venture, jednomu z největších vlastníků plantáží na světě. Tehdy se ukázalo, že na územích spravovaných Melkovou korporací zcela zmizely bývalé lesy, které tam byly ještě před několika lety.

V té době se Melka přesunul do Amazonie a začal likvidovat tamní deštné pralesy, tvrdí Environmental Investigation Agency. Ekology zjištěná snaha o prodej plantáží, stejně jako existence dalších firem pod Melkovou kontrolou, které čekají v závětří daňových rájů mimo dosah peruánské justice, dává tušit, že se opakuje malajsijský model ve stylu „vykácej a zmiz“.

Environmental Investigation Agency soudí, že se zřejmě jedná o nový trend. Klíčovou roli v něm hrají právě malé offshorové společnosti. Díky mezinárodnímu tlaku se totiž už dnes většina velkých pěstitelů hlásí k šetrnému byznysu, který se obejde bez likvidace vzácných lesů.

Role malých dodavatelů s neprůhlednou vlastnickou strukturou spočívá v tom, že provedou špinavou práci. Vykácejí vzácné porosty, vytvoří plantáže, prodají je větším producentům a pak v tichosti zmizí či zaniknou. Velké společnosti pak koupí už vykácenou půdu a mohou si dál udržovat čistou pověst a neposkvrněnou značku.

Bez transparentnosti, která odhalí skutečné vlastníky a skutečné finanční toky, zkrátka nebude možné donutit firmy k dlouhodobě sociálně a environmentálně odpovědnému přístupu, jsou přesvědčeni zástupci britské organizace Environmental Investigation Agency.