Češi volí ze vzteku, ne rozumem, myslí si skepticky svět o českých parlamentních volbách

19. říjen 2017

České parlamentní volby mohou spolu se současným vývojem v Polsku a Maďarsku přispět k dalšímu rozklížení evropské jednoty, k takovému názoru se kloní několik komentářů velkých amerických médií. „Výsledek voleb může rozhodnout, jestli se trhlina mezi lépe prosperujícími zeměmi západní Evropy a stále více autoritářskými státy na východě rozšíří na propast," soudí například New York Times.

Deník připomíná, že národovecké a populistické strany v poslední době sílí i v západní Evropě, ale jen na východě se kvůli odporu k Bruselu a uprchlíkům dokázaly dostat k moci. „Především v Polsku a Maďarsku. A teď se k nim může připojit i Česká republika," uvádí americký deník.

Podle jeho mínění není jisté, jestli by Andrej Babiš z hnutí ANO v případě dosažení premiérského úřadu odklonil zemi od liberálního směru podobně, jako to prý učinili Viktor Orbán v Maďarsku nebo Jaroslaw Kaczyński z pozice předsedy vládní strany Právo a spravedlnost v Polsku. Babiš ale sliboval zrušení Senátu a redukci počtu členů Poslanecké sněmovny, což by posílilo výkonnou moc, zamýšlí se New York Times.

Krok zpět k východu?

Deník Washington Post se pozastavuje nad překvapivým obratem Česka k východu, který se podle něj děje navzdory tomu, že si stát od pádu komunistického bloku ekonomicky vede velmi dobře. Babiše ale podle listu nečeká v případě vítězství jednoduchá cesta.

Bude totiž muset najít koaliční partnery pro sestavení vlády, spolupracovat s Evropskou unií a v neposlední řadě čelit vyšetřování svých podnikatelských praktik z minulosti. Z některých svých předvolebních slibů možná bude navíc nucen ustoupit. Střet s povolební realitou může být tvrdý, domnívá se Washington Post.

Zatímco americké deníky se dívají na české parlamentní volby celoevropským prizmatem, slovenská média píší o dění u sousedů s dobře informovaným vhledem do české vnitropolitické scény.

Otázka nezní, jestli Česko bude mít trestně stíhaného premiéra, ale koho tento člověk vyzdvihne sebou na vrchol. Toto dilema může zůstat bez odpovědi ještě dlouho po volbách, čteme v komentáři s názvem Čas supů na serveru slovenského deníku Pravda.

Kolabs tradiční pravice

Tradiční pravice podle něj kolabuje po sérii morálních selhání na pozadí systémového debaklu, jakým byla finanční a hospodářská krize před deseti lety. Levice, která spravuje stát podle pravicových receptů, jen možná s větším důrazem na kompenzaci ztrát těch, s nimiž systém nepočítá, pak uvízla v pasti, tvrdí list Pravda.

Jaroslav Faltýnek, Tomio Okamura. Předvolební debata, 9.10.2017

A dodává, že kromě toho, že má česká levice na kontě vlastní morální prohřešky, přestává být kvůli své politice v očích tradičních voličů nevěrohodnou. Novou klientelu ale nezískává, protože v jejích očích stále ještě připomíná tradiční levici.

A tak na scénu přicházejí politici, kteří jako cennou devízu inzerují svou neukotvenost. Hlásají, že v politice nejde o ideologie, ale o „slušného, normálního, běžného člověka“. Pseudolidovou rétorikou a banálními příměry podle slovenských novin získávají body mezi tradičními levicovými voliči. Dlouholetí voliči pravice si prý zase rychle spočítají, že za rétorikou nových lídrů se skrývá stará známá manažerská ideologie.

Hlasy z obou stran

Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, Tomio Okamura s formací Svoboda a přímá demokracie nebo i Pirátská strana jsou proto fenomény, které známe i u nás na Slovensku, píše tamní deník Pravda. Jejich společným znakem je podle něj skutečnost, že berou hlasy zleva i zprava, zatímco hlásají, že dělení politické scény napravo a vlevo už neplatí. „Až velká voda opadne, když předtím utopila lva hodujícího na zebře, mrchožrouti začnou kázat, že na tom, kdo byl lovec a kdo kořist, vlastně nezáleží,“ popisuje obrazně situaci v Česku slovenský list.

Přidává, že dřívější kolaps ODS a lidovců pomohl Andreji Babišovi vstoupit mezi velké hráče. A pád ČSSD mu prý umožní vládnout. Těsně před volbami se už nikdo nezabývá tím, kdo vyhraje. Zajímavější je otázka, s kým se předvolební favorit ujme vlády.

„Může tím partnerem být sociální demokracie? Vždyť výsledkem dosavadní společné vlády ANO s ČSSD jsou vzájemné smrtelné antipatie. Tak tedy s Okamurou a Piráty? Babiš v politice operuje s iluzí o státu, řízeném na způsob firmy, Okamura zase s rasismem a xenofobií, a Piráti s e-kulturou a libertariánstvím,“ popisuje rozdílnost přístupů Pravda.

Nečitelnost jako překážka

Zapomeňme ale na programy: Průnik zájmů všech výše jmenovaných není vůbec těžké si představit. Akorát, že Okamura by znamenal zahraničně politickou diskvalifikaci a Piráti jsou ještě méně čitelní než Babiš sám. Kdo zůstává? KSČM, ODS a TOP 09. Podle slovenského deníku dohromady neslučitelné subjekty, které by jen těžko Babišovi dopomohly k parlamentní většině.

Že Andrej Babiš volby vyhraje je prý víceméně jasné. Méně zřejmé je to, jestli bude i vládnout, a úplně ve hvězdách zůstává, dokdy. Nejasná je zatím i cena, kterou budou muset čeští voliči zaplatit za to, že volili zlostí a nikoliv rozumem, uzavírá komentář slovenského listu Pravda.

autor: smi
Spustit audio