Česko se ocitlo vysoko na seznamu ruských propagandistů

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung ruská propaganda v Česku sází na historická témata spojená se zločiny nacismu a celkově pak protiněmeckou rétoriku. - Foto: flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung ruská propaganda v Česku sází na historická témata spojená se zločiny nacismu a celkově pak protiněmeckou rétoriku.Foto: flickr.com , CC BY-SA 2.0

Evropská unie si neví rady s uprchlíky. Itálie a Maďarsko nepodporují prodloužení sankcí vůči Rusku. Češi chtěli po sametové revoluci zachovat Radu vzájemné hospodářské pomoci.

To jsou jen tři titulky z uplynulých dnů, které ve své české mutaci publikoval kremelský zpravodajský server SputnikNews. 

Titulky nejsou zvoleny náhodou a přesně odpovídají situaci v jednotlivých zemích Evropské unie. Podklady pro správné zacílení článků vycházejí z informací ruských tajných služeb, které hledají slabá místa členských států Evropské unie. V obsáhlé analýze o působení ruské propagandy to uvádí německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (faz.net). 

Vybraní ruští novináři tak dostávají na stůl soupis slabých míst evropských zemí, na něž je vhodné mediálně zaútočit. Mohou to být rozpory uvnitř vládních koalic, obavy z nástupu extremistických stran nebo historické resentimenty. Německé tajné služby prý zachytily asi rok starý žebříček zemí Evropské unie, které jsou pomocí propagandy nejlépe manipulovatelné. Velká Británie, Dánsko nebo Estonsko jsou podle kremelské soupisky vůči mediálním manipulacím téměř imunní. Naopak vysoko na žebříku zranitelnosti jsou Maďarsko, Rakousko a také Česká republika.  

Čtěte také: Diplomat Kolář: Migrace, poslední hit ruské propagandy

Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung ruská propaganda v Česku sází na historická témata spojená se zločiny nacismu a celkově pak protiněmeckou rétoriku. Na nejrůznějších webech, jejichž nitky se sbíhají do Kremlu, se kupříkladu v posledních týdnech objevily články o tom, že první předseda Evropské komise, Němec Walter Hallstein byl ve třicátých letech členem nacistického právnického sdružení. Nenápadně se tak čtenáři podsouvá, že za projektem evropské integrace stojí někdejší nacistické elity. 

Češi chtěli po sametové revoluci zachovat Radu vzájemné hospodářské pomoci. Jeden titulek z uplynulých dnů, které ve své české mutaci publikoval kremelský zpravodajský server SputnikNews - Foto:  fi.wikipedia.org

Češi chtěli po sametové revoluci zachovat Radu vzájemné hospodářské pomoci. Jeden titulek z uplynulých dnů, které ve své české mutaci publikoval kremelský zpravodajský server SputnikNewsFoto:  fi.wikipedia.org

Německé tajné služby také monitorují ruské propagandistické zálohy. Tedy profily na sociálních sítích, které žádnou propagandu neobsahují, mohou být ale kdykoliv naplněny proruským obsahem. „Cílem těchto aktivit není - podobně jako v Rusku - vytvářet paralelní pravdu. Změť vzájemně si odporujících a částečně naprosto absurdních příběhů a tezí má vytvářet zmatek a podrývat důvěru v etablovaná média, politiku a instituce země,“ soudí komentátor listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. 

Mezi další propagandistické taktiky ruského režimu patří držet se faktů a z nich rozvíjet nečekané odkazy na situaci v Rusku. Obzvlášť hojný materiál se naskýtá v souvislosti s migrační krizí, která nabízí množství lidských, univerzálně sdělitelných příběhů. Ty přitom stačí propojit s politickými komentáři. Ruská média tak už několik týdnů píší o rozkládajícím se Německu, které je ohroženo přílivem uprchlíků. Rusko je naopak vylíčeno jako země ovládaná zdravým rozumem, která by žádnou migrační vlnu nepřipustila. 

Čtěte také: Islámskému státu docházejí nápady na propagandu

Síla proruské propagandy podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung spočívá mimo jiné v důslednosti. Kreml dokáže mediálně vytěžit i příběhy, které jsou, jak se později ukáže, smyšlené. V lednu vzbudila velkou pozornost zpráva státní ruské televize o třináctileté Lise, německé dívce ruského původu. V Německu ji měli unést a znásilnit tři muži arabského vzezření. Po třiceti hodinách se ale Lisa našla. Kvůli problémům ve škole přespala u jednoho známého a jak přiznala, historku o znásilnění si vymyslela. 

Lisin příběh, který ruská média spojila s odkazem na kriminalitu přistěhovalců, má ale své pokračování. Německé státní zastupitelství zahájilo vyšetřování reportérů ruské státní televize kvůli podezření z trestného činu hanobení rasy. Ruská agentura RIA Novosti vzápětí poznamenala, že je tím na ruské zpravodaje v Německu vyvíjen nepřípustný tlak. A proruský server SputnikNews si zaspekuloval, zda Německo neporušuje svobodu tisku. 

 

Keňská nebo semaforová? Povolební německá aritmetika se inspiruje barvami jednotlivých stran. Brusel kritizoval kandidáta na post amerického prezidenta Trumpa. Ruští propagandisté vedou ČR vysoko na seznamu svých cílů. Připravil B. Hruška.

Vložit na svůj web

Aféra kolem třináctileté Lisy dokázala sílu proruské propagandy. A poprvé také provedla test, který nezůstal jen na papíře. Do ulic německých měst vyšly na podporu údajně unesené Lisy stovky Rusů žijících v Německu, kteří si pobuřující zprávu o netečnosti německých úřadů vyslechli v ruské televizi. „V Moskvě tak na vlně uprchlické krize možná došli k tomu, že i Německo je třeba posunout na seznamu zranitelných zemí směrem vzhůru,“ uzavírá svůj článek o metodách ruské propagandy německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. 

Autor:  Blahoslav Hruška

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace