Chcete vychovat sebevědomé dítě? Chvalte ho. Ale správně
Když se vašemu dítěti podaří něco mimořádného, chcete mu to dát najevo. Možná mu proto řeknete, že je opravdu chytré. Anebo že je opravdu skvělé.
Nebo možná řeknete, že muselo zjevně vyvinout velké úsilí, aby dosáhlo kýženého úspěchu. Může se přitom zdát, že jde vlastně o stejné komplimenty, ale opak je pravdou.
Jak pro americký veřejnoprávní rozhlas National Public Radio vysvětluje profesor psychologie a komunikace na Ohijské státní univerzitě Brad Bushman, první dvě pochvaly u dítěte zvyšují možnost, že se v budoucnu stane narcistou.
Jen třetí kompliment podporuje zdravé sebevědomí dítěte, zároveň ale udržuje jeho ego v přiměřených hranicích.
Bushman a jeho kolegové zkoumali, jakým způsobem dávají rodiče svým dětem najevo přízeň a jak hodnotí jejich úspěchy. Potom tato zjištění porovnali s mírou zdravé sebedůvěry – a také narcismu u těchto dětí.
Je samozřejmě jasné, že zdravá sebedůvěra a narcismus jsou dvě naprosto odlišné věci. Rozdíl spočívá v tom, jak člověk hodnotí sám sebe v porovnání s ostatními.
„Mít zdravé sebevědomí v zásadě znamená, že sám sebe hodnotíte jako rovnocenného s ostatními lidmi. Naopak narcista si myslí, že je lepší než druzí,“ říká Brad Bushman.
Podle profesorky Jean Twengové ze Státní univerzity v San Diegu je narcismus toxickou lidskou vlastností. Narcisté mají totiž tendenci přeceňovat své schopnosti, příliš riskovat a komplikují si své vztahy s druhými. Zraňují tak lidi kolem – ale škodí i sobě samým.
Ale zatímco narcisté mají většinou příliš vysoké sebevědomí, ne každý, kdo má vysoké sebevědomí, je nutně také narcistou.
Profesor Brad Bushman proto pro své zkoumání potřeboval rozdělit zkoumané děti na ty, které mají zdravé sebevědomí, a na ty, které se projevují jasně jako narcisté.
Kladl dětem otázky, jejichž cílem bylo zjistit, zda jsou jen sebevědomé, nebo si myslí, že jsou něco lepšího než druzí.
Ke své studii přitom profesor Bushman záměrně přizval téměř 600 dětí ve věku 7 až 12 let – aby bylo při skončení výzkumu všem dětem alespoň 8 let. Teprve od této věkové hranice se totiž opravdu dá rozlišit, kdo má jen vysoké sebevědomí a kdo je narcistou.
„Do 8 let jsou všechny děti narcisty. Když se jich ve třídě zeptáte, kdo z nich je dobrý třeba v matematice, všechny zvednou ruku,“ podotýká pro National Public Radio profesor Bushman.
Potom si americký profesor pozval rodiče zkoumaných dětí a ptal se jich, jak hodnotí své dítě.
Jestli je jim například blízký výrok typu: „Nebyl bych překvapen, kdybych zjistil, že mé dítě má mimořádné talenty a schopnosti.“
Nebo jestli by podepsali větu: „Bez mého dítěte by byla jeho třída ochuzená.“
Bushmana také zajímalo, jak vyjadřují rodiče svou náklonnost k potomkům.
A výsledek? Z výzkumu jasně vyplynulo, že rodiče, kteří své potomky neustále přeceňovali, z nich vychovávali narcisty. Sami se přitom jako narcisté neprojevovali – nebylo to tedy tak, že by děti jednoduše „kopírovaly“ chování svých rodičů.
Podle amerického vědce představuje narcismus velký problém, protože hodně souvisí s agresivním a násilným chováním. To proto, že narcisté mají omezenou schopnost empatie vůči ostatním. Nezvládají navíc situace, kdy s nimi není zacházeno lépe než s ostatními. Potom reagují agresivně.
Samozřejmě pokud se dítě chová v 10 letech narcistně, nemusí z něj ještě nutně vyrůst narcista, připomíná National Public Radio.
Jeho vývoj totiž ještě ovlivňuje řada dalších okolností. Studie však přiměla jejího autora – profesora Bushmana – k tomu, aby se sám zamyslel nad tím, jakým způsobem chválí své vlastní děti. A na co přišel?
„Je mnohem lepší, když dítěti řeknete: „Ty ses asi hodně snažil,“ než když ho chválíte slovy: „Ty jsi tak chytrý,“ je přesvědčen profesor psychologie.
Pokud totiž dítěti říkáte, že je chytré a jemu se potom něco nepovede, tak si najednou pomyslí, že je asi hloupé.
Když se ale pochvala týká úsilí, které potomek vynaložil, potom se dítě po případném neúspěchu bude příště jednoduše více snažit.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
