Čína chce zpřísnit dozor nad svými občany. Nový zákon se dotkne i cizinců a zahraničních firem

Lidskoprávní organizace tvrdí, že nové pravomoci by mohly být zneužité k potlačování politického disentu a umlčování zahraničních organizací působících v Číně - Foto: Tim Sheerman-Chase, flickr.com   ,  CC BY 2.0

Lidskoprávní organizace tvrdí, že nové pravomoci by mohly být zneužité k potlačování politického disentu a umlčování zahraničních organizací působících v ČíněFoto: Tim Sheerman-Chase, flickr.com , CC BY 2.0

Čínské tajné služby budou mít širší pravomoci v oblasti monitorovaní a vyšetřováni cizinců i vlastních občanů v zahraničí, pokud čínští zákonodárci schválí legislativní návrh nově upravující činnost rozsáhlého bezpečnostního aparátu Pekingu.

Uvádí to agentura AP

Čínská vláda za prezidenta Si Ťin-pchinga se už několik let snaží ve jménu národní bezpečnosti a boje proti terorismu rozšířit a právně ošetřit pravomoci tajných služeb. Tyto kroky ale vyvolávají obavy americké vlády a organizací zabývajících se lidskoprávní problematikou. 

Tvrdí, že nové pravomoci by mohly být zneužité k potlačování politického disentu a umlčování zahraničních organizací působících v Číně. A že by byly donucovacím nástrojem, na jehož základě by technologické společnosti byly nucené poskytovat čínské vládě a tím tedy také čínské vládnoucí komunistické straně přístup k citlivým informacím. 

Konec volného obchodu? 

Několik obchodních skupin z Velké Británie, Japonska, Spojených států a dalších zemí se v reakci na návrh spojilo. Společně tento týden Čínu vyzvaly, aby odložila implementaci nedávno přijatého zákona o kybernetické bezpečnosti. 

Zmíněné zahraniční obchodní skupiny varovaly, že naplnění litery zákona by mohlo ohrozit závazky Pekingu týkající se volného obchodu. Čínské úřady totiž trvají na přísné kontrole údajů. Podle nich je nevyhnutná v zájmu prevence terorismu a protivládních aktivit, píše agentura AP. 

Návrh zákona by úřadům také umožnil využívat elektronické sledování. Čínské zpravodajské a bezpečností složky budou moci „shromažďovat, zpracovávat a využívat“ informace o cizincích i čínských občanech. A to i v zahraničí - Foto:  nolifebeforecoffee,  CC BY 2.0

Návrh zákona by úřadům také umožnil využívat elektronické sledování. Čínské zpravodajské a bezpečností složky budou moci „shromažďovat, zpracovávat a využívat“ informace o cizincích i čínských občanech. A to i v zahraničíFoto:  nolifebeforecoffee, CC BY 2.0

Nejnovější návrh zákona by úřadům také umožnil využívat elektronické sledování a úředně konfiskovat vozidla a nemovitý majetek. Daná legislativa zároveň požaduje v rámci tajných operací spolupráci na všech úrovních čínské společnosti včetně armády, veřejných institucí i samotných občanů. 

Ve svém článku agentura AP dále pokračuje citací z nového legislativního návrhu, který má nástroje posílení kontroly zahraničních i domácích aktivit ještě zpřísnit. 

„Zahraniční společnosti, organizace nebo fyzické osoby zapojené do činnosti poškozující národní bezpečnost a zájmy Čínské lidové republiky na čínském území musí být potrestány podle zákona,“ píše se v návrhu. 

Návrh také počítá s tím, že čínské zpravodajské a bezpečností složky budou moci „shromažďovat, zpracovávat a využívat“ informace o cizincích i čínských občanech. Součástí nově navrhované zákonné úpravy je také povolení vykonávat aktivity v dané oblasti vně čínských hranic. 

Nicméně ze zveřejněného návrhu zatím není jasné, jestli se cílem zpravodajské operativní činnosti v zahraničí skutečně mohou stát také občané jiných zemí nebo jestli se může vztahovat jen na čínské občany, upřesňuje agentura AP. 

1,5 milionu korun za špiona 

Pekingské úřady začaly v dubnu nabízet peněžní odměnu ve výši půl milionu jüanů těm, kdo příslušným orgánům udají cizí špiony. V přepočtu se jedná o částku více než půldruhého milionu korun - Foto: Fotobanka  Freeimages

Pekingské úřady začaly v dubnu nabízet peněžní odměnu ve výši půl milionu jüanů těm, kdo příslušným orgánům udají cizí špiony. V přepočtu se jedná o částku více než půldruhého milionu korunFoto: Fotobanka Freeimages

Návrh zákona také obsahuje ustanovení, že pokud operativci zpravodajských agentur zneužijí své pravomoci, stanou se předmětem vyšetřování. Další osud legislativního návrhu je tedy zatím nejasný. 

Nejdříve bude muset projít třemi čteními v Národním lidovém kongresu Číny neboli Všečínském shromáždění lidových zástupců případně v jeho Stálém výboru. Až poté se může stát platným zákonem, vysvětluje schvalovací proces agentura AP. 

Svůj článek tisková agentura uzavírá připomínkou nejnovější úpravy v oblasti vnitřní bezpečnosti, která v Číně platí.  

Pekingské úřady začaly v dubnu nabízet peněžní odměnu ve výši půl milionu jüanů těm, kdo příslušným orgánům udají cizí špiony. V přepočtu se jedná o částku více než půldruhého milionu korun. I navrhovaný zákon počítá s finančními odměnami za „významný přínos“ pro aktivity tajných služeb na celostátní úrovni. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace