Čínská propaganda proniká do západních médií přes placenou inzerci

Příloha China Watch se občas formou zadané reklamy stává součástí světových listů, jako jsou americké New York Times a Washington Post, britský Daily Telegraph, francouzský Le Figaro a německé deníky Handelsblatt nebo Süddeutsche Zeitung - Foto:  China Daily

Příloha China Watch se občas formou zadané reklamy stává součástí světových listů, jako jsou americké New York Times a Washington Post, britský Daily Telegraph, francouzský Le Figaro a německé deníky Handelsblatt nebo Süddeutsche ZeitungFoto:  China Daily

Studie dvou berlínských výzkumných institucí, Mercatorova ústavu čínských studií (MERICS) a Ústavu pro globální veřejnou politiku (GPPI), varuje před rostoucím vlivem Číny v oblasti médií a veřejného mínění.

Tématu se věnuje server německé stanice Deutsche Welle

Jak portál uvádí, Čína je ve světových médiích všudypřítomná. Například britský magazín Economist v uplynulém roce věnoval Lidové republice hned dvakrát obsah své titulní strany. A německý týdeník Der Spiegel loni v listopadu přímo Čínu prohlásil za „světovou mocnost číslo jedna“. 

Články zmíněných titulů se zabývaly projektem prezidenta Si Ťin-pchinga na vybudování Nové hedvábné stezky, ale také volným obchodem, masivními investicemi Pekingu na starém kontinentu a s nimi spojenou možností krádeže evropských inovací. O ochraně evropského duchovního vlastnictví se přitom debatuje už delší dobu. Nicméně nejméně od 19. zasedání Komunistické strany Číny (CPC) z října 2017 se mluví také o zvyšujícím se ideologickém ovlivňování ze strany Pekingu. 

Partajní příloha 

Odborníci ze jmenovaných výzkumných institucí proto varují před chybějícím povědomím o čínském vlivu na politické a hospodářské elity, stejně jako na civilní společnost, média a akademické prostředí v Evropě. Čína je podle zveřejněné studie aktivní ve všech zmíněných oblastech, aby zlepšila obraz svého politického a hospodářského systému ve světě a upevnila jeho pozici jako alternativu k liberální demokracii. 

Zásadní roli přitom podle autorů zprávy hraje ovlivňování veřejného mínění prostřednictvím médií, upozorňuje Deutsche Welle. Důležitým ideologickým prostředkem je pro Peking novinová příloha China Watch, která je součástí největšího čínského anglickojazyčného deníku China Daily. Ten je, stejně jako ostatní média v zemi, v rukou státu a může být označován za partajní list. 

Odborníci varují před chybějícím povědomím o čínském vlivu na politické a hospodářské elity, stejně jako na civilní společnost, média a akademické prostředí v Evropě - Foto: flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Odborníci varují před chybějícím povědomím o čínském vlivu na politické a hospodářské elity, stejně jako na civilní společnost, média a akademické prostředí v EvropěFoto: flickr.com , CC BY-SA 2.0

Příloha China Watch se občas formou zadané reklamy stává součástí světových listů, jako jsou americké New York Times a Washington Post, britský Daily Telegraph, francouzský Le Figaro a německé deníky Handelsblatt nebo Süddeutsche Zeitung. 

Podle odborníků je takový postup pro Peking efektivní, protože využívá zaběhlých zahraničních médií, která se u čtenářů těší větší důvěře než čínské informační zdroje. Za články publikované ve světových novinách navíc redakční domy dostávají zaplaceno a stávají se tak do jisté míry závislé na čínském pohledu. 

Německý list Süddeutsche Zeitung na dotaz stanice Deutsche Welle uvedl, že v roce 2017 texty China Watch publikoval pouze jednou, a to s upozorněním, že se jedná o mimořádnou a placenou přílohu. Redakce novin u tvorby přílohy ale nebyla přítomna. Německý hospodářský deník Handelsblatt zveřejňuje přílohu China Watch od roku 2015 každý měsíc. Jak redakce upozorňuje, vždy však s dodatkem o tom, že se jedná o placenou inzerci a za obsah je zodpovědný list China Daily. 

Západní média nejsou vítána 

Peking je nicméně aktivní také v oblasti obchodu s médii. V loňském roce se pokusil koupit americký časopis Forbes, nakonec ale neuspěl. Čínský konglomerát CEFC v současnosti ale jedná se společností Central European Media Enterprises (CME), která je činná v Česku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. 

Další pole působnosti pro Čínu představují takzvaná mediální fóra, na kterých se zveřejňují informace, které kontrolují čínské zpravodajské domy. Prakticky to znamená, že Peking na nich propaguje svůj názor, podle kterého média nemají mocné lidi kritizovat, ale naopak s nimi spolupracovat. 

Němečtí výzkumníci teď vidí největší nebezpečí pro evropská média v jejich jednostranné otevřenosti, kterou Čína využívá k propagaci svých idejí. Současně přitom Peking brání vstupu evropských médií na čínský trh. Jako ochrana před čínskými vlivy se ve zprávě uvádí kritická debata a větší transparentnost v případech, kdy jsou zapojena čínská státní média, informuje stanice Deutsche Welle. 

Autor:  Jakub Rerich
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace