Co můžou děti číst z knih na obrazovkách? Na kvalitu musí dbát i rodiče, tvrdí psycholožka

Když se tablety staly běžnou součástí domácností ve všech společenských vrstvách, forma předběhla obsah - Foto: Fotobanka Pixabay

Když se tablety staly běžnou součástí domácností ve všech společenských vrstvách, forma předběhla obsahFoto: Fotobanka Pixabay

Tvůrci aplikací nebo digitálních knih pro děti mají v řadě zemí světa potíže s nalezením vhodného obsahu. Hloubková analýza nejprodávanějších aplikací pro nejmenší ve Spojených státech ukázala, že většina z nich je založena na memorování, píše o vlivu digitálních technologií na dětské čtenáře slovenská psycholožka Natália Kučírková z University College London v deníku Guardian.

Z hodnocení nabízených aplikací pro operační systém Android v Řecku vyplynulo, že se jen těžko dají označit za vzdělávací a dokonce často ani neodpovídají výchovným cílům pro danou věkovou skupinu. Také v Nizozemsku, Maďarsku, či Turecku mají nejpopulárnější dětské aplikace nízkou kvalitu a mnohdy ani nenabízejí verzi v místním jazyce. 

Těmto zjištěním navíc předcházely studie, které kritizují digitální média za to, že zpožďují výuku jazyků u dětí a omezují dialog mezi rodiči a jejich potomky. „Je tedy důvod zatratit dětské čtení na obrazovce jednou provždy?“ ptá se Natália Kučírková v Guardianu.  

Připomíná, že když se tablety staly běžnou součástí domácností ve všech společenských vrstvách, forma předběhla obsah. Jenže u dětských knížek jsou forma a obsah úzce propojeny. Psycholožka zmiňuje aplikaci s názvem Flip Flap Safari, v níž si děti samy vytvářejí obrázky fiktivních zvířat a přitom čtou básničky, které je popisují. Kdyby knížka nebyla interaktivní, nebyla by rozdělená na půl, neměla by takový úspěch, argumentuje autorka článku. 

Hra i umění 

Dětské elektronické knihy nebo aplikace v sobě zahrnují digitální technologie, literaturu, je to hra i umění. Jejich kvalita a vliv se podle Kučírkové musí proto posuzovat z více úhlů pohledu. Tvůrci aplikací tudíž potřebují získat spolupracovníky z více oborů. A i vědci, kteří se fenoménem zabývají, musejí brát v potaz východiska hned několika oborů: komunikačních studií, specialistů na vliv počítačových technologií na člověka, vývojových psychologů, literárních teoretiků i vědců, kteří se zabývají sémiotikou nebo tvorbou her. Na takový multidisciplinární výzkum se ale vždycky hůře shánějí peníze. 

Knihovna může být i v tabletu kvalitní - Foto: Fotobanka Pixabay

Knihovna může být i v tabletu kvalitníFoto: Fotobanka Pixabay

Tříleté děti si ještě mezi knížkami tolik nevybírají, šestileté před nimi zase dávají přednost dotykovým obrazovkám. Průzkumy v jednotlivých státech přitom ukázaly, že převážná většina rodičů chce, aby jejich ratolesti četly spíše tištěné knihy. Jejich digitální verze totiž rodiče považují za zábavu, nikoliv za formu učení, píše Guardian. Výsledkem proto je, že děti doma mnohdy k digitálním knihám nemají přístup nebo si je hledají samy. Rodiče význam digitálních aplikací pro učení svých potomků podceňují, protože se stahují ze stejného balíčku, jako třeba hra Angry Birds. 

Vysoké výrobní náklady vedou k tomu, že i ti největší vydavatelé dětských knih dělají digitální verze jen ke svým bestsellerům. To jim sice zvyšuje počet uživatelů, ale nedostávají za to ceny za inovace. Mnoho takových ocenění naopak získávají malí vydavatelé, jako je třeba firma Nosy Crow. Novinky jsou ale výjimkou a trh jim roste spíš díky překladu úspěšných titulů.  

Kučírková připomíná, že k dostupnosti tištěných dětských knih napříč společenskými vrstvami přispěl model jejich dárcovství, například projekt Bookstart. Kvalitní elektronické knihy se také dají snadno šířit s pomocí jednoduchého kódu pro stahování. Článek rovněž poukazuje na iniciativu, díky které nízkopříjmové rodiny v indickém Dillí dostaly zdarma více než pět set digitalizovaných příběhů pro děti v hindštině a angličtině. 

Jak se pozná kvalitní elektronická kniha pro děti? 

Vědci a autoři knih mají například přemýšlet o tom, zda hudbu hrát na pozadí nebo zda by se měla prolínat s mluveným slovem. Jestli ladí s obsahem celé knihy, spouští se automaticky, nebo zda si ji musí pustit sám uživatel. Každý detail může kvalitu ovlivnit. Izraelští výzkumníci třeba nedávno zjistili, že tichá hudba na pozadí přispívá k pochopení příběhu v dětské knížce. Guardian podotýká, že teď je třeba ověřit, jak hudba, zvukové efekty, ilustrace i pohyblivé obrázky motivují čtenáře a zjistit, jak mají s knihou pracovat různé děti v různých situacích. Míra vlivu digitálního média na dospělé je dána typem textu, cílem a čtenářem. A podobné to je i u malých dětí. 

Předškolákům ve věku od tří do pěti let může interaktivita v elektronických knihách ubrat čas na společné čtení s rodiči. Ale batolatům mohou digitální knihy pomáhat víc než tištěné, zvyšují totiž pozornost. Pro mladý průmysl digitálních publikací je propojení technologických a literárních nároků náročný úkol, píše se v Guardianu. Článek poukazuje na expertní žebříčky kvality dětských elektronických knih, které vznikají v Británii. Například nadace National Literacy Trust ve své aplikaci nabízí hodnocení knih pro děti do pěti let věku. 

Ačkoliv existuje řada webových stránek zaměřených na dětské elektronické knihy, nejvlivnější média by měla podle slovenské psycholožky vyvíjet tlak na kvalitnější obsah i tím, že upozorní na jejich existenci vedle knih tištěných. Představují podle ní samostatný žánr, který díky virtuální realitě nadějně roste a potřebuje si hledat vlastní cestu, uvádí Natália Kučírková v listu Guardian. 

Autor:  Martina Mašková  (mam)
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace