Délka života ve světě se zvyšuje, přibývá devadesátiletých

Lidský život se prodlužuje, nejvíce dlouhověkých bude v Jižní Koreji, další rozvinuté země ale za ní příliš nezaostávají. Taková jsou zjištění mezinárodního týmu amerických a britských vědců, zveřejněná v lékařském časopise Lancet. Podrobně ji rozebírá britský deník Guardian. Jak uvádí, ženy narozené v Jižní Koreji v roce 2030 by se podle autorů studie mohly běžně dožít devadesátky. To by bylo poprvé v historii statistik dlouhověkosti ve světě.

Představa o tom, jak dlouhý může být lidský život, se výrazně změnila už jen ve srovnání s tou, jakou měli vědci na začátku 20. století. To ovšem vede k vážným otázkám ohledně zdraví a sociální péče, kterou bude vyžadovat zvláště velký počet osmdesátiletých. Guardian ale zároveň poukazuje na to, že přesná předpověď délky dožití není možná kvůli přírodním katastrofám, epidemiím nebo kvůli klimatické změně.

Studie publikovaná v časopisu Lancet shromáždila údaje z 35 rozvinutých zemí světa. Za výjimku lze považovat Spojené státy, kde podle autorů studie očekávaná délka života poroste pomaleji, než v ostatních měřených zemích. Důvodem jsou faktory jako obezita, vyšší úmrtnost matek a novorozeňat při porodu a vyšší počet vražd, než v jiných vyspělých zemích světa a také nerovný přístup obyvatel ke zdravotní péči.

Srovnávání národů

Deník Guardian na studii zaujalo, že chlapci narození v roce 2030 ve Spojených státech mohou očekávat podobnou délku dožití jako ti narození v České republice. Americké dívky narozené v témže roce, 2030, pak podle studie mohou žít podobně dlouho, jako jejich vrstevnice v Chorvatsku nebo Mexiku. Dívky narozené v roce 2030 ve Spojených státech se podle studie mohou dožít více než osmdesáti tří let a chlapci zhruba sedmdesáti devíti a půl roku. Pro zajímavost – v roce 2010 to bylo o něco méně: délku dožití žen odhadovali vědci na více než 81 let a mužů na 76 a půl roku.

Novorozenec

Autoři studie zdůrazňují, že Spojené státy jsou jedinou zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj bez všeobecného přístupu obyvatel ke zdravotní péči. To podle vědců vede nejen k nerovnému přístupu k ní, ale také k tomu, že u některých skupin americké populace délka života stagnuje nebo dokonce klesá. Naopak úspěch v tomto směru slaví zmíněná Jižní Korea, některé státy západní Evropy nebo rostoucí ekonomiky typu České republiky. Francie je na druhém místě žebříčku v délce dožití žen, 88,6 let, Japonsko, které se řadu let pyšnilo dlouhověkostí svých obyvatel, zůstalo třetí, s věkem 88,4 let. Co se prvenství délky dožití mužů ročníku 2030 týče, mělo by to být více než 84 let v Jižní Koreji a 84 let v Austrálii a Švýcarsku. Británie skončila na 21. místě, pokud jde o délku dožití žen – ty narozené v roce 2030 se mohou dožít více než 85 let, muži pak osmdesáti dvou a půl roku, což pro Británii znamená čtrnáctou pozici mezi sledovanými zeměmi.

Studie využívá 21 různých modelů, jak očekávanou délku života vypočítat. Autoři ale poukazují na prvky nejistoty. Pravděpodobnost, že Jihokorejky budou ve vyšší míře devadesátnice, propočítali na 57 %. Jihokorejská republika patří podle autorů studie k nejvyspělejším ekonomikám a k zemím s nejvyšší úrovní vzdělání. Úmrtnost dětí i dospělých na infekční nemoci v těchto zemích klesá a výživa se zlepšuje, což způsobuje, že Jihokorejci jsou vyšší postavy. Obezita, která přispívá k cukrovce, srdečním potížím a nádorovým onemocněním, je velkým tématem v Jižní Koreji. Vědci také zaznamenali, že tam kouří mnohem méně žen, než ve většině západních zemí.

Roli hraje prevence nádorových a srdečních chorob

K dalším zemím, jejichž obyvatelé se podle predikce vědců budou dožívat vyššího věku než dnes, patří Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Také tam je vysoce kvalitní zdravotnictví, včetně prevence nádorových a srdečních chorob, nižší dětská úmrtnost, méně kuřáků a méně zranění při dopravních nehodách. Ve Francii nebo Švýcarsku - ve srovnání s dalšími zeměmi - trpí nižší procento žen nadváhou nebo obezitou.

Většina kuřáků se cigaret nevzdá ani kvůli odpuzujícím obrázkům

Jak ovšem autoři studie upozorňují, rostoucí délka života vyžaduje, aby stát věnoval větší pozornost zdravotním a sociálním potřebám stárnoucích lidí. Vedoucí studie, profesor Madžíd Ezzati z britské Imperial College, poukazuje na dřívější předpoklad, že nikdy nebude moc devadesátiletých. Nové odhady jsou podle Ezzatiho důsledkem zlepšení veřejného zdraví a zdravotní péče. „Je ale třeba brát ohled na stárnutí populace a posílit jak systém zdravotnictví, tak sociálních služeb. Jednou z možností, jak to udělat, je využít moderních technologií, které usnadní domácí péči o stárnoucí členy rodin,“ řekl Guardianu vedoucí studie profesor Madžíd Ezzati z londýnské Imperiál College.

autor: mam
Spustit audio