Děti ztrácejí kontakt s přírodou. Třetina neví, kde vychází slunce

Necelých 26 procent dětí z venkova si myslí, že les lidem poskytuje potravu - Foto: Gabriela Hauptvogelová

Necelých 26 procent dětí z venkova si myslí, že les lidem poskytuje potravuFoto: Gabriela Hauptvogelová

Stále více dětí a mladých lidí vyrůstá bez kontaktu s přírodou. Trend ohrožuje jejich zdraví, podíl na něm navíc nese celá společnost, uvádí rakouský Der Standard.

Každý se podle něj občas zamýšlí nad tím, jak bylo dříve lépe. Děti si hrály na ulicích na lupiče a vojáky, stavěly si úkryty v korunách stromů, budovaly hráze v potocích a večer se ušpiněné vracely domů.  

Skutečnost současné doby je taková, že děti většinu svého volného času tráví mezi zdmi domů a do kontaktu s přírodou se téměř nedostanou. 

Jak rakouský deník píše, taková představa sice může znít přehnaně, ale současný trend ji potvrzuje. Sociologická studie Jugendreport Natur, tedy Zpráva mládeže o přírodě, se už 20 let zabývá vztahem mladých k přírodě. Během roku 2016 organizátoři výzkumu spolupracovali s více než 1200 dětmi z druhého stupně škol ze Severního Porýní-Vestfálska. Závěry výzkumu dokazují, že malí Němci se přírodě odcizují. 

Lesní hrušky 

Zarážející je přitom to, že z jejich povědomí se vytrácí základní znalosti o prostředí kolem nás. Například 35 procent dotázaných dětí si nebylo jistých, na jaké světové straně vychází slunce. Pětina dětí myslela, že je to na severu. Přitom ještě v roce 2010 vybraly dvě třetiny mladých účastníků výzkumu správnou odpověď. 

Jiný úkol v dotazníku zněl, aby děti vyjmenovaly tři druhy jedlých plodů, které rostou v německých lesích. Pouze 12 procent žáků si s úlohou vědělo rady. Nejčastější odpovědí byly ostružiny, maliny a borůvky. Méně častou pak ořechy, bukvice a houby. Mezi špatnými reakcemi dominovaly jablka a hrušky, některé děti zmínily i exotické ovoce jako jsou ananas nebo mango. 

A podobný trend je pozorovatelný také v Rakousku, pokračuje Der Standard. Ulrike Pröbstlová-Haiderová z vídeňské Univerzity přírodních zdrojů a věd přibližuje, že tým sociologů položil téměř čtyřem stovkám rakouských dětí otázky ohledně lesa, stromů a lovu. „S pojmenováním stromů si venkovské děti dokázaly poradit mnohem lépe než děti z města,“ komentuje jeden z poznatků akademička. 

A dodává, že odcizování dětí od přírody dokázali také další výsledky. Necelých 26 procent dětí z venkova si myslí, že les lidem poskytuje potravu. V okruhu městských dětí toto povědomí mělo jen asi šest procent z nich. 

Porucha vztahu k přírodě 

Obecně ale podle rakouských novin platí, že lidé v německojazyčném prostoru odcizování dětí od přírody příliš nevnímají. „Ani psychologové, sociologové a přírodovědci necítí odpovědnost za vzdělávání dětí v oblasti vztahu člověka k přírodě,“ upozorňuje tvůrce Jugendreport Natur, sociolog Rainer Brämer. Dodává, že ve Spojených státech a Velké Británii pro neznalost přírody v dětském věku už existuje trefné pojmenování: porucha vztahu k přírodě. 

35 procent dotázaných dětí si nebylo jistých, na jaké světové straně vychází slunce - Foto: Barbora Kvapilová

35 procent dotázaných dětí si nebylo jistých, na jaké světové straně vychází slunceFoto: Barbora Kvapilová

Brämer také poukazuje na to, že bezmála 80 procent britských osmiletých dětí umí rozlišit všechny druhy Pokémonů, ale jen 53 procent z nich je schopných pojmenovat obvyklé živočišné druhy. A problém se netýká pouze dětí. „Už generace dnešních rodičů k přírodě ztratila vztah, a proto nemůže očekávat, že v otázkách životního prostředí vytvoří kladný vztah svých potomků k přírodě,“ vysvětluje sociolog. 

Tento vývoj lze zpozorovat také v mezilidské komunikaci, pokračuje deník Der Standard. Přírodní témata zmizela z textů písní, filmů i literárních děl. Dvě psycholožky se v rámci jednoho výzkumu zabývaly studiem více než šesti tisíc písní a románů a zjistily, že od 50. let slova pojmenovávající ptáky, stromy a přírodní úkazy z komunikace ubývají. 

Televize místo čerstvého vzduchu 

Jak rakouský list podotýká, mizení takových slov je zčásti vědomé. Například autoři Oxfordského slovníku v roce 2015 vyškrtli z verze určené pro mládež slova, jako jsou ostružina, kanárek nebo pastvina. A nahradili je výrazy typu hlasová zpráva, e-mail nebo chytrý telefon. Pro autorky studie je to jasný znak toho, že člověk se přírodě vzdaluje. Za vinu to dávají technickému pokroku, především pak televizi, internetu a videohrám. 

Také vysvětlení tohoto fenoménu nabízí Zpráva mládeže o přírodě. Ve studii se píše, že více než polovina dětí tráví přes tři hodiny denně u televizních obrazovek. Potvrzují to také výzkumy provedené ve Velké Británii. Tamní mládež se prý na televizi dívá v průměru 17 hodin týdně, dalších 20 hodin stráví na internetu. 

Jak říká sociolog Brämer, počítačové hry nabízí nekonečnou řadu výzev tak, jako tomu bylo kdysi v přírodě. „Příroda dnes ale dětem nemůže poskytnout tolik podnětů jako internet a stává se pro ně nudná,“ myslí si expert. 

Města lidnatí 

Kromě digitální zábavy ještě existují další možná vysvětlení, proč se děti přírodě odcizují. Tři čtvrtiny obyvatel vyspělých zemí žije ve městech. A v příštích desetiletích se očekává, že tento trend bude posilovat. 

Otázka tedy zní, jestli lidé mají odcizování se přírodě jednoduše přijmout, anebo proti němu bojovat. Biologové a ochránci životního prostředí si na klesající zájem o živý svět už dlouho stěžují. 

Ohrožení zdraví  

Jak deník Der Standard zdůrazňuje, následky mohou být pro člověka značné. Kdo totiž tráví svůj čas výhradně v online prostoru, ohrožuje tím své zdraví. Mnohé výzkumy dokazují, že pobyt v přírodě má naopak blahodárný vliv. Snižuje krevní tlak nebo zklidňuje puls. Třeba v Japonsku patří procházky v lese ke zdravému životnímu stylu. 

Jak tedy přimět lidi, aby v přírodě trávili více času? Výzkumy v oblasti zdravotnictví ukazují, že kladné účinky venkovních pobytů jsou dlouhodobé. „Musíme znovu obnovit kontakt s přírodou, aby naše děti zakusily, jak pozitivní vliv příroda má,“ myslí si profesorka Pröbstlová-Haiderová. 

Sociolog Brämer zase zdůrazňuje, že důležité je působit pomocí výuky, kdy by děti měli mnohem více času trávit třeba v lese. Tak aby si jednou mohly říct, stejně jako jejich rodiče a prarodiče, že zážitky z přírody patří k jejich nejhezčím vzpomínkám, dočteme se na závěr v rakouském listu Der Standard. 

Autor:  Jakub Rerich
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace